Část 4. Valcha a mlýn v Olivětíně.

19. března 2012 v 16:42 |  Od minulosti k současnosti

V roce 1542 byla zřízena další soukenická valcha na polích klášterního broumovského panství u Olivětína, kde byl však s valchou současně postaven i mlýn. Provádělo se zde valchování sukna a mlýn sloužil i vlastnímu účelu. Typickým městským řemeslem bylo soukenictví, které zpracovávalo jednu ze základních textilních surovin - ovčí vlnu. Přípravu vlny zajišťovali vlnaři, kteří vlnu čistili, dále pak krempléři, kteří ji česali a konečně přadláci, výrobci příze. Teprve pak vstoupil do výrobního procesu soukenický mistr se svými tovaryši, kteří na soukenickém stavu utkali látku - sukno.




Soukenický stav.

Tuto látku bylo třeba upravit, tedy valchovat, počesat, postříhat případně barvit. Tyto závěrečné práce prováděli valchaři, postřihači a barvíři. Valchaři byli většinou nájemci valch jež bývaly cechovním majetkem. Vyrobená látka se odvezla do "valchy" kde se vyprala a při stálém máchání valchovala ( natloukala ) tak dlouho až zhutněla, dostala stejnoměrnou sílu a splstěla. Mokrá látka se napínala na svislé rámy a na slunci a větru sušila. Provozovny to bývaly primitivní, stísněné a hlučné. Látka se také bělila a nejjednodušším způsobem bylo rozprostřít tkaninu na louce a polévat ji vodou. Látku pak vybělilo samo slunce. Bylo zcela logické, že s rozvojem přádelen a textilek na počátku průmyslové revoluce valchy zanikly. Jejich vodní pohon se začal používat k jiným účelům. Vznikaly tak šrotovníky nebo mlýny.S rozvojem textilu byla valcha zrušena a postupem let přestal plnit svůj účel i vlastní mlýn.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 helena helena | Web | 7. června 2012 v 14:02

Tak se to pořád opakuje,jedno zaniká a druh vzniká,ale ten mlýn už taky nemele.

2 Hanka Hanka | 14. října 2014 v 18:31

Zdravím vás, Mirku :-) , to je další výborný článek, který mi připomněl, že o tom něco vím, i když z jiného kraje. Proto některé názvy mohou být jiné, spíše krajové, ale princip bude stejný. Je tady hezky popsána výroba vlněného sukna, které se (pravděpodobně stejným způsobem) zpracovávalo na Valašsku. Tehdy byl u nás velmi rozšířen chov ovcí, aby měli dostatek suroviny, to množství muselo být na dnešní dobu nepředstavitelné. Tohle znám z Valašskéhéo muzea v přírodě v Rožnově, konkrétně to je v části Mlýnská dolina. Tam během prohlídky návštěvník vidí okénkem, jak voda přitéká z náhonu, roztáčí vodní kolo, které uvádí do pohybu takovou dřevěnou palici, která tluče na rozprostřenou vlněnou látku, která je polévána - až látka zplstnatí. Pokud se nepletu, Valaši tomu říkali "huňa" a používali tuto plst na výrobu typických valašských klobouků nebo papučí, které vypadaly podobně jako dnešní kozačky na zimu. Musely být hřejivé a určitě řešily lidem obutí na zimu  během krutých mrazů a sněhu. Jak vidím, budu se tam zase někdy muset vypravit, abych si to připomněla. ... Co to muselo dát práce, třeba práce vlnařů, než tu vlnu vyčistili, však víme, jak to vypadá po ostříhání ovcí. O_O ... Zdravím vás a přeji hezký den. Hanka :-)

3 děda tik tak děda tik tak | Web | 15. října 2014 v 15:40

[2]: Díky Hanko za komentář. Jak to sleduji, nejsou Vám části textilní výroby cizí. Máte pravdu v tom, že práce tehdy a dnes je prostě nesrovnatelná. I přes vysoce pokročilou mechanizaci stojí zato tyto ukázky tehdejší výroby absolvovat. V Rožnově jsem byl, to se nedá vynechat. Chov ovcí se zase rozrostl, alespoň tady u nás, ale i k jinému účelu. Vyrábějí a prodávají různé produkty např. sýry, jogurty apod. Přeji hezké pokud možno ještě slunné dny. Mirek :-)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama