část 6. Největší kniha - Codex gigas.

4. dubna 2012 v 19:42 |  Od minulosti k současnosti
Když se opat Martin ocitl v nesnázích a chtěl si naklonit císaře Rudolfa, využil známé uměnímilovnosti Rudolfa. Věnoval totiž císaři Rudolfovi II. v roce 1594 známý obrovský kodex, takzvaný Codex Giganteus nebo také jako ďáblova bible. Tento kodex obdivoval v Broumově v roce 1527 král Ferdinand I. když se vracel přes Broumov ze Svidnice.


Ďáblova bible.

Rudolf II. přijal unikát rád do svých sbírek a vyšel Broumovskému opatu Martinovi zcela vstříc. Tato kniha byla později roku 1648 odvlečena Švédy a dostala se s ostatními vzácnými památkami rudolfínských sbírek do Stockholmu. Kniha byla pravděpodobně vytvořena okolo roku 1229 v prostředí benediktýnského kláštera v Podlažicích u Chrudimi. Klášter se rozprostíral na levém břehu potoka Žejbra. Nyní na jeho místě stojí kostel svaté Markéty. Nedochovaly se však žádné doklady o jejím vzniku či autorovi a důvodech sepsání. Ve své době vzácná kniha se vydala z podlažického kláštera na dlouhé putování, které skončilo ve Stockholmu. Nejprve byla ve vlastnictví klášterů v Sedlci, v Břevnově a poté v Broumově. Již v 16. století se do broumoského kláštera na obrázek Ďábla chodili dívat poutníci. Okolo vzniku Ďáblovy bible byla vytvořena pověst podle níž se jeden z mnichů odsouzený k trestu smrti chtěl zachránit příslibem, že napíše největší knihu světa za jedinou noc. Na pomoc mu měl přijít ďábel. Podle jedné verze, když si o půlnoci uvědomil, že práci nemůže stihnout, mu ďábel přinesl knihu hotovou. Podle té druhé ďábel pouze přinesl pergamen a psací potřeby a mnichovi pomáhal. Tato pověst vznikla v Broumově, kde došlo k paradoxní situaci. Samotný Codex gigas se totiž stal návštěvní knihou, do níž se lidé zapisovali. Přitom si v podlažickém nekrologiu všimli zápisu, který hovořil o zazděném mnichovi. Ve 13.století se totiž někteří z mnichů nechávali do svých cel zazdít.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 helena helena | Web | 7. června 2012 v 14:08

Strašné,být zazděný za živa.To tam musí dneska strašit nebo né?
Zajímalo by mě,co v té knize stojí.

2 Hanka Hanka | 16. října 2014 v 19:16

O této bibli jsem četla už dříve a nyní jsem si ráda připomněla. Hned na začátku čtení mi na mysl přišel středověký boj o investituru, kdy světský panovník potřeboval přímluvu církve a jak vidno, fungovalo to i naopak. Takže, když si opat chtěl naklonit císaře, něco mu dal. Taková forma středověkého úplatku ... To, že kniha skončila za 30leté války ve Stockholmu mi celkem vadí, ale spíš ta skutečnost, kolik to bylo památek od nás, ti Švédové se tehdy chovali jako zloději, když tady takhle drancovali. Stačí se projít po Valdštejnské zahradě, kolik je tam krásných soch. Já si fotím i ty cedulky pod nimi - snad na každé je nápis, že se jedná o kopii, originál je ve Švédsku. No, co si budeme povídat, Albrecht z Valdštejna byl generalissimus a tedy do války aktivně zapojen. ... Mirku, já tu vaši historii tady beru postupně a je to pro mne možnost si některé věci připomenout nebo se něco dovědět. A když je to doplněno pověstí - tím líp. Přeji další dobré nápady. Hanka :-)

3 děda tik tak děda tik tak | Web | 17. října 2014 v 19:07

[2]: Díky Hanko za výstižný komentář. Broumovsko se v posledních letech hodně dostává do podvědomí lidí, nejen svoji historii, ale i hezkou krajinou. To, že se dostalo hodně památek do zahraničí je pravdou a to nejen v minulosti, ale i letech nedávných. Vaše znalosti a zájmy mne stále vedou k zamyšlení, čím se zabýváte, nebo je to jen koníček. Doufám, že i další články z blogu budou trochu zajímavé. Díky a přeji hezké dny. Mirek :-)

4 Hanka Hanka | 17. října 2014 v 21:28

[3]: Mirku, je nesporné, že Broumovsko má krásnou krajinu, kterou znám zatím jen z fotek. Už jsem psala, že vzdálenost a hlavně spojení tam je pro mne komplikovanější, nejdále jsem se dostala do Orlických hor, konkrétně do Rokytnice v O. h., kde jsem byla na dovolené. A výlet do Nového Města n. Metují byl asi nejblíže k vám. ... Význam Broumova z pohledu historie mě zase tak neudivuje, dneska je jeho poloha okrajová, ale dříve byl rozsah Českého státu dál na severovýchod - za Karla IV. a dalších panovníků, takže Broumov vlastně ležel na obchodní (?) cestě dále do Slezska. Z historického hlediska mám Broumov spojen hlavně s klášterem. Napadlo mě, že určitě byl ve spojení s Břevnovem (také benediktinský klášter), který má tradici ve vaření piva. Tam nic takového nebylo? Třeba se dočtu později. ... Máte pravdu v tom, že něco o tom vím, podařilo se mi skloubit koníčka - historie s povoláním. Proto mě vaše "historická" rubrika oslovila a ty články budu i dále postupně pročítat. Děkuji a přeji pěkný víkend. Hanka :-)

5 děda tik tak děda tik tak | Web | 18. října 2014 v 21:49

[4]:Díky Hanko za další poznatky k tomuto článku. Pouze k závěru o klášteru jeden dodatek, který je i v některém z dalších článků. V klášteru se také vařilo pivo, což bylo příčinou několika požárů. Z těchto důvodů, se vařeni piva zrušilo a pivovar byl postave jako samostatný objekt tady v Olivětíně, který je v provozu dodnes. Mimo jiné i v tomto pivovaru je muzeum, které je velmi často navštěvováno. Mirek :-)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama