Mařenice 1945 - 1962 - 1.část.

2. dubna 2012 v 16:22 |  Mařenice - historie
Sepsané panem Josefem Šimáčkem ve dnech 12.1. 1999 - 13.9.2001.


J.A.Komenský.
Na tebe, národe Český a Moravský, vlasti má milená, zapomenouti také nemohu při svém již dokonalém loučení...... Věřím i já v Bohu, že po přejití vichřic hněvu, vláda věcí Tvých k tobě se navrátí, ó lide český.

Slova J.A.Komenského byla tak často šeptána v době nesvobody a dodávala víry všem věrným Čechům byla naplněna. Dočkali jsme se osvobození, dočkali jsme se svobody draze tak vykoupené obětmi války a teroru. Dočkalo se osvobození i pohraničí, násilně oddělené od své vlasti a připojené k Německu. Dočkala se osvobození i obec Mařenice. Jeden z nejkrásnějších skvostů našeho státu, české pohraničí, které v minulosti na popud českých králů osídlovalo mnoho německých obyvatel, se opět vrátilo do lůna svého státu. Krátká episoda, kterou způsobila II. světová válka byla ukončena. Mnoho německých obyvatel se pod vlivem henleinovy propagace macešsky zachovalo, pod vlivem nacionalismu žádalo o připojení k Říši, zapomělo na zemi, která je vychovala u které čerpali bohatství a sílu pro svůj život. Krutě se odměňovali i těm, se kterými žili po léta ve svornosti a lásce i úctě a na několik let připravili ne jen jim, ale i mnoha národům trpký osud. Válka,kterou vyvolal fašismus zatáhla do svého nenasytného chřtánu národy celého světa a přinesla nesmírné oběti na lidských životech, hospodářském materiálu a vybírala si daně i u německých obyvatel - hlavně nevinných.


Památník obráncům hranic republiky Československé v roce 1938,
finanční stráži, četnictvu, policii a armádě v Horní Světlé.

Přesto, že fanatismus německých obyvatel byl značný, našlo se mnoho těch, kteří nesouhlasili s průběhem, vystupovali proti válce. Proto byli vláčení a perzekuováni po koncentračních táborech: Alfréd Goth, Max Lindner, Fr. Reinisch a další. Mnozí odpůrci fašismu tajně spolupracovali se skupinou Waltro, která operovala na Cvikovsku a vyhodila na sklonku války továrnu na součástky do vzduchu ( na Juliovce ). Trpkou, ale spravedlivou odplatu poznávali 17. ledna 1945, kdy prchali utečenci z Říše, kteří dříve rozvášněni řvali na počest vůdce a nyní s malým ranečkem utíkali před spravedlivou odplatou před vojáky Rudé armády. Přesto, že tlak Rudé armády dokazoval nesmyslnost dalších válečných akcí,někteří neustále věřili, že dojde ke zvratu ve válečných událostech, že bude použito tajné zbraně, která změní průběh válečných událostí. Proto nařídili zbytku obyvatel, starců, žen a dětí stavět před Mařenicemi zákopy, které by zastavily útočící vojsko. V tomto se utvrdily i zbytky německé armády, které táhly od hranic a Cvikova směrem na Mimoň. Jejich práci přerušila 9. května kolem 9. hod.Rudá armáda, která zbytky německého vojska zajala. Nejdříve přijela 2. nákladní auta, která všechny překvapila, že se ani nezmohli na odpor a do 12. hod.byl v obci celý oddíl s tanky, auty a vozatajstvem. Byly to oddíly o síle cca. 2.000 mužů, nocovali z 9. na 10. května v obci a pak pokračovaly směrem na Mimoň. Na jejich místo přijel oddíl asi 200 dělostřelců, kteří zde zůstali na udržení pořádku a klidu v obci. A to také bylo nutné, neboť fašisté poschovávaní přes den, v noci vylézali a snažili se přimět obyvatele k odporu a zastrašit antifašisty. Dne 14. května přišli do obce mladí partyzáni, spoře ozbrojeni, ve věku 16 - 20. let se kterými se také znovu vrátil český lékař dr. J. Smetana. Ten zde již dříve žil, protože byl do zdejší obce jako lékař přidělen, utekl před koncem války do Röhnsdorfu, kde žili i za války čeští skláři. A protože znal prostředí a obyvatele, stal se tím, kdo řídil obec a spolupracoval s partyzány i policii. Partyzáni, ale i naše přicházející obyvatelstvo bylo překvapeno bohatostí obce, jejím vybavením, neboť v té době zde byl pekař, krejčí, pošta,truhlářství, kovárna, 2. mlýny, švec, cukrář, 2 .prodejny, holič, 2. hospody, autodílna, zubař, řezník, fara, velká škola, kostel, což také svědčilo o větším počtu obyvatel. Tento se smrskl na 463 starců, žen a dětí. Velkým pomocníkem správce obce byli již zmínění antifašisté.

Partyzáni se usadili uprostřed obce v prázdném zeleném domě po uprchlém Němci a zřídili zde strážnici. Jediný starousedlík české národnosti byl František Hořčička, který bydlel na samotě Nový svět od roku 1910, měl za manželku Němku a proto zde zůstal i za okupace. Dalším Čechem, který přišel do obce byl Bohdan Tlustý, který již před válkou zde sloužil na poště. Byl po obsazení odsunut i s rodinnou do vnitrozemí, kde přečkal válku. Jeho paní pocházela z Mařenic a tak se vrátili i s rodinou do její rodné obce. 1.července 1945 byla otevřena pošta a vedoucím se stal p. Bohdan Tlustý, pomocníkem pak Václav Vojtíšek - dříve řezník. Jejich práce byla zpočátku velmi nebezpečná, neboť po lesích se potulovaly zbytky fašistických armád a proto byli pošťáci ozbrojeni. Do obce začali na výzvu vlády přicházet další osídlenci: Václav Uher, Karel Bělohlávek, Jindřich Maruščák, Josef Vladyka, Josef Vitiska a pak přicházeli další a obec se osídlovala až do roku 1946. Úkol prvních osídlenců byl velký: zajistit německé obyvatelstvo, jejich majetek, hlídali v nočních hodinnách, sledovali plnění zemědělských prací a také se snažili odhalit některé vůdce fašistických bojůvek. Fašisté označeni bílou páskou neskrývali svou nenávist, snažili se škodit, terorisovat původní obyvatele. Pro velkost práce přišel na pomoc oddíl československého vojska o síle 20. mužů, kteří byli ubytováni v hostinci "U lípy". Z nich se rekrutoval oddíl SNB, jejichž velitelství bylo zřízeno 13. června 1945 v domě č.p. 177. Prvním velitelem byl strmž.František Mlejnek z Nymburka a dále to byl Josef Votočka a Miloslav Šorf. Později se přestěhovali do domu č.p.26. František Mlejnek ze zdravotních důvodů odstoupil a na jeho místo nastoupil stržm. Josef Šorf. 10. července opustily obec zbytky Sovětské armády.

zdroj:http://marenice.eu/hlavni_m.htm
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama