Mařenice 1945 - 1962 - 2..část.

2. dubna 2012 v 16:52 |  Mařenice - historie
Odsuny.
Počet německého obyvatelstva v obci se pohyboval kolem 1.000. Podle spojeneckých smluv, začal se odsun provádět ihned v prvních červencových dnech roku 1945. Prováděly je oddíly Svobodovy armády, které byly součástí Rudé armády. První transporty byly prováděny neorganisovaně a Němci byli vyvezeni jen za hranice našeho státu. Nejdříve šli zástupci rodin největších fašistů - 7. rodin. Další transporty pokračovaly až do října 1945. Odsuny pokračovaly i v roce 1946. V květnu odchází 160 Němců do České Lípy, 5. srpna 100 Němců do Cvikova, 20. srpna jich odchází 80 spolu s antifašisty. Každý z Němců měl možnost si vzít zavazadlo ve váze 50 - 80 kg. To se naložilo na vozidla a odvezlo na místo předání, soustředění, odkud přecházeli přes státní hranice do Německa. Večer chodili zástupci armády a obce k německým rodinám a sdělovali kdo se má připravit na transport. Smozřejmě se to neobešlo bez bolestných scén ale i vyhrůžek. Starší se slzami v očích se loučili s rodnou vsí, někteří mladí utekli sami za hranice, zakopávali majetek, kdy doufali že se pro něj vrátí. Odcházeli s neskrývaným vztekem a vzdorem a z tváří jim bylo lze číst, že počítají s odvetou a nebudou se bát ani krutých opatření. A ta na sebe nedala dlouho čekat. Po lesích se neustále střílelo, lidé spali oblečeni a ozbrojeni. Byl postřelen člen SNB Punčochář, u Babičina odpočinku byla nalezena mrtvola studenta bestiálně zavražděného, docházelo i k nesmyslným střelbám vlastních partyzánů či vojáků. Tyto události silně rozrušily obyvatele, kde řada z nich se hodlala odstěhovat.

Správa obce.
Dr. J. Smetana, jako jediný Čech se stal rozhodnutím orgánů SNB prozatímním správcem obce. Tu převzal od bývalého starosty ( něm.) Josefa Hockaufa rolníka č.p.166. a tajemníka Josefa Gulicha, jako úřad komisařský, ovšem bez právních podkladů. Po utvoření Okresní správní komise v Jablonném v Podještědí byl řádně ustanoven. Od 1. července však tuto funkci vykonávala jeho manželka Irena. Dr. Smetana se totiž ucházel o funkci primáře nemocnice ve Folknavě, kam ihned odjel. Paní Smetanová vedla úřad do 27. července 1945, kdy byl jmenován novým předsedou učitel Otakar Svoboda, který nedávno přišel do obce, aby převzal správu školy. Současně obyvatelé zvolili na schůzi řádnou Místní správní komisi. Členové: Václav Uher, nár.správce zemědělské usedlosti, Karel Bělohlávek, nár. správce zemědělské usedlosti, Fr. Kracík, nár. správce autodílny, Bohdan Tlustý, poštovní úředník. Převzetí tak velké obce hrstkou českých obyvatel si vyžádalo od každého krajního vypjetí sil. Byli mezi nimi mnozí, kteří v té době hleděli více vlastního prospěchu než celku, obohatili se o majetek, plundrovali a pak utekli a zanechali jen prázdné usedlosti zbavené vybavení a dobytka. Mnozí odváželi i celé domy. Bohatost obce mnohé chamtivce jen lákala, ale z poctivých jich zůstalo jen málo, a nestačili vykonat všechnu práci za odsunuté Němce.

Zůstala tak opuštěná stavení, pole se nesklízela, neobdělávala, dobytek hynul nebo se tajemně ztrácel ( do Německa nebo černá porážka). Členové Místní správní komise se po čase začali často měnit, pro nezájem o práci a zájem o správu obce ochaboval. Veškerá tíha zůstávala na předsedovi a pak na uvolněném členu četnické stanice str. Votočkovi. Bylo nutno vybudovat celou novou úřednickou agendu ( Němci starou zničili ), kartotéku obyvatel. Do doby předvolební agitace t. j. do ledna 1946 byla práce v obci dosti úspěšná a obyvatelé žili poměrně svorně a spokojeně. Jakmile se ale začaly předvolební boje a politicko - stranické rozvrstvení obyvatel, vznikaly nesváry. Stranictví hrálo roli i v obecních věcech. Složení Místní správní komise se měnilo takřka každých 14. dní, mnoho pracovníků bylo znechuceno a 21. března 1946 je ze zdravotních důvodů na vlastní žádost odvolán předseda Otakar Svoboda. Do voleb byl utvořen prozatímní NV paritně zastoupený členy jednotlivých politických stran: str.nár. soc., soc.dem., a KSČ. 12 člený výbor si zvolil předsedu J. Slavíka (KSČ), rolníka z č. p. 166. Ten je i po řádných volbách v květnu 1946 zvolen předsedou MNV. Zvoleno bylo 18. zástupců politických stran a 6. se stalo členy rady.

Počet českého obyvatelstva stále stoupá. V roce 1945 již bylo v obci 85. mužů a 95. žen. V roce 1946 k 1. září již 120. mužů a 123. žen. Samozřejmě to nedosahuje počtu německého obyvatelstva ( přes 1.000). Pohraniční území se tak začleňuje a pomalu splývá s vnitrozemím. Konfiskáty se začínají v roce 1946 přidělovat do vlastnictví osídlencům. Přidělují se motorová vozidla, rozhlasové přijímače, rodinné domky a zaknihování zemědělského majetku dosavadním národním správcům. Obyvatelé nejsou spokojeni s prací předsedy MNV, ten odstupuje a v polovině října jej nahrazuje Jan Sumerauer, zaměstnanec Severočeských elektráren. J. Slavík se věnuje práci předsedy osídlovací komise. 3. září byla znovu otevřena škola, pro české děti, kdy jich nastoupilo celkem 11. Během školního roku se přibraly i děti polské národnosti, které sem Němci za války zavlekli a vyučovaly se i děti německé národnosti, kde se počítalo s tím, že rodiče obdrží české občanství. Ke konci školního roku 1946 tak bylo ve škole 33. žáků. 28. října 1945 byla u školy vysazena "Lípa svobody". 9. května 1946 otevření nově zřízeného "Domu osvěty" kde žáci zahráli divadlo "Nový svět". V lednu ustavena Místní školní rada. Členové: Fr.Menoušek, Bohdan Tlustý, Josef Luňák, Vincenc Jandáček, Otakar Svoboda, řídící učitel. Ještě k Lípě svobody: Její vzrůst sledovali a ošetřovali žáci školy. Vždy při význačných událostech se u ní občané vesnice scházeli, aby tak demonstrovali sami sobě i Němcům svoji sílu a odhodlání. Tak se stala trnem v oku některým Němcům a když se dozvěděli, že budou odsunuti, hrubě lípu poškodili, zlomili a sloupali kůru. Tehdy měla správní komise co činit s rozvášněnými dosídlenci. Všichni Němci byli zalezlí a jen sledovali, co se bude dít. Po bouřlivé diskusi vyšla německá kapela, byli vybráni Němci a pochodovali přes vesnici směrem k bunkru. Zde byla připravena hranice, na které byla umístěna figurína Adolfa Hitlera. Po zapálení hranice a spálení figuríny pronesl projev předseda správní komise, kde zároveň uvedl odvetná opatření: Zákaz vycházení po 20. hod., zákaz srocování ( nejvýše 2 ), snížené příděly potravin, zvýšené pracovní úkoly. Rok 1946 byl rokem jak stmelení obyvatel, tak dočasného rozdělení, které způsobily první volby. Občané se neznali, neustále přicházeli noví a často se nevědělo s jakým úmyslem. Jiná byla situace ve vnitrozemí, kde se lidé znali od nepaměti a měli již zapuštěné kořeny. V tomto roce se přiděluje majetek do vlastnictví. 30. srpna 1946 uspořádal Jednotný svaz českých zemědělců I. staročeské dožínky. 16.října odešli poslední Němci. V obci zůstaly jen 4. rodiny smíšeného manželství. Hořčičkovi, Prágnerovi, Rungovi a Goldbergovi. 13.října 1946 České posvícení. 28.října 1946 celoobecní brigáda na pomoc zemědělcům a obci. 24.ledna 1947 přesídlil MNV z č. p. 26 do budovy bývalé Reiffensenky č. p. 16.


V popředí bývalá škola,vlevo od ní budova s č.p.16.

Opuštěnou budovu přenechali SNB. 26. ledna o půl třetí ráno vypukl při plese místních zemědělců oheň č. p.17 - hostinec p. Horáčka. Záchranné práce stěžoval krutý mráz -20°C. Zařízení bylo skoro celé zachráněno, ale škody činily cca. 300. tis .kčs. Spáleniště dlouho hyzdilo vzhled obce - jeho střed. Krutá a dlouhá zima zbržďovala i dopravu a tak mnohdy bylo pouze spojení Mařenice - Mařeničky. Krutý mráz způsobil i potrhání vodovodního potrubí, v prázdných domech popraskaly vodovodní řády a tak lidé takřka po tři týdny byli zásobováni pouze nouzově ( sníh, potok, led.). I ve škole 3. týdny byl nedostatek vody. 1.dubna 1947 se zčeřila hladina klidného života v obci. Přijeli zástupci Okresního úřadu Jablonné a Ústřední pojišťovny a pomocí SNB proti protestům MNV a četného obyvatelstva odvezli z obce zařízení pro zubní ambulanci po německém technikovi.Zástupci NV ihned rezignovali na funkce a téměř dva měsíce vedl obec předseda sám. Přes všeljaké výzvy odmítaly politické organisace vyslat své zástupce, až teprve 11. července 1947 se situace po vzájemném jednání uklidnila a členové se vrátili. 9. a 10. května sehrál divadelní spolek "Hraničář" hru s vlasteneckých obsahem "Trikolora". Od poloviny června 1947 přijížděli do obce pražští obyvatelé, jako hosté na letní pobyt. Jsou sdružováni v organisaci "Rodinná rekreace". Obec je využila a některým přidělila neosídlené domky, kromě těch, s kterými se počítalo pro budoucí trvalé usedlíky. Toto bylo mnoha členy spolku využito a od té doby mnozí přispívají dále ke vzhledu obce. I mezi nimi se našli tací, kteří jen příděl využili a pak jej vyplenili a více se sem nevrátili. Ale většina se s obcí sžila, pomáhali nejen zemědělcům ale i obci. Už tenkrát počítal Zemský národní výbor s tím ,že jednou vybudují v Mařenicích rekreační středisko pro okolní obce. Někteří Pražáci bydlí u zemědělců. Obec tak obnovuje starou tradici letoviska a hosté tak posilují finanční hospodaření obce. Počet letních hostů je kolem 300.


zdroj:http://marenice.eu/hlavni_m.htm
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 lady-nik lady-nik | E-mail | Web | 14. dubna 2012 v 15:34

zajímavý blog :)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama