Červen 2012

Část 13. Schrollův palác v Broumově.

30. června 2012 v 17:00 Od minulosti k současnosti

V roce 1867 - 1868 postavil Josef Schroll dům s č.p. 239, který byl nazýván palácem a do něho se nastěhoval. V roce 1872 byla provedena první přestavba, byla v zahradě vybudována další přístavba, která sloužila jako byt pro zahradníka a kuchařky. Dále byly přistavěny stáje. V budově bylo zavedeno plynové osvětlení, ale po výbuchu plynu zde bylo v roce 1884 zavedeno elektrické osvětlení z vlastní elektrárny v Olivětíně. V roce 1885 byla provedena definitivní přestavba - byly zrušeny obchodní místnosti a celý objekt byl zřízen jako obytný. Po smrti Josefa Schrolla bydlela v objektu jeho manželka Eleonora Krieschová -Schrollová, která provedla některé přestavby v roce1901. Když Eleonora Krieschová - Schrollová zemřela v roce 1923, celý objekt odkázala městu. Po několika letech průtahů se závěti byla v roce 1931 zahájena přestavba přízemí, kde byla zřízena spořitelna.



Bývalá Schrollova vila, dnes Městský úřad.

Dnešní budovu Městského úřadu na Masarykově třídě v Broumvě postavil Josef Schroll v roce 1868 jako nové representativní sídlo své firmy. Do roku 1876 tu pracovala centrální úpravna tkanin. Budova vlevo, vila postavená pro druhou Schrollovu dceru Eleonoru. Budova byla i v dalších letech upravována pro potřeby města.



Pohlednice ze sbírky p.Chalupníčka.
Pohlednice z roku 1926 zobrazuje zahradní výstavu květin ve Schrollově parku za dnešní budovou Městského úřadu.


Langrova rodina bydlela v Olivětíně v budově s č.p.156., což je dnešní základní škola v Olivětíně. Po uvalení národní správy nad Schrolovým majetkem bydlel v této vile národní správce. Později zde byly ubytovány řádové sestry a také Řekyně. V místech dnešní tělocvičny stávaly stáje pro koně a stodoly na seno.



Budova kde bydlela druhá dcera Josefa Schrolla, Johana Schrollová ( provdaná Langrová ).

Část 12. Nezadržitelný rozvoj Schrollova závodu.

25. června 2012 v 16:48 Od minulosti k současnosti

Schroll se především přestal zabývat výrobou lněného zboží a věnoval se zcela zpracováním bavlny. V prvním patře továrny přibylo dalších 108 stavů, takže v továrně pracovalo celkem 210 stavu a v druhém patře byly postaveny snovací stroje. Surová bavlna byla dovážena částečně z Anglie, částečně z Egypta. Na Broumovsku existoval dostatek pracovních sil a nebylo třeba povolávat na Broumovsko dělníky z českého vnitrozemí. Vliv měla i ta okolnost, že továrny vznikaly ve vesnicích, takže dělníci docházeli do továren ze svých venkovských příbytků. V druhém patře budovy byla také umístěna sušárna bavlny, aby se k sušení mohlo využít slunečního světla.Touto rozsáhlou výstavbou závodu byl i počátkem významějšího postavení samotného Olivětína jako součástí města Broumova. Při sušárně byla již v roce 1857 zřízena výčepna a vyvařovna, v níž se stravovali tovární dělníci. V roce 1864 zřídil Schroll v Broumově novou bělírnu a úpravnu prádla. Jediná toho času v Broumově bývala i jeho mechanická přádelna bavlny. Tím také nastoupil Schroll cestu péče o své dělníky, která se mu jistě vyplatila. Takřka nikdy nedošlo ve Schrollových závodech ke stávce. Dobrý vztah mezi zaměstnavatelem a dělníky byla jedna z věcí, na kterou byla tato firma hrdá oproti poměrům v jiných konkurenčních továrnách. Rozvoj Schrollova závodu v Olivětíně se dál tak rychle, že mu ostatní podnikatelé nemohli stačit. V roce 1858 byl uveden do provozu další parní stroj. Sotva se na trhu s bavlnou urovnaly poměry, hospodářskou krizi ve firmě vystřídaly osobní rozepře Augusta Schrolla (7. 10. 1814 - 8. 7. 1887) s jeho mladším bratrem Josefem Edlerem Schrollem. Rozdílné názory na další vývoj firmy vedly Augusta v roce 1865 k rozhodnutí z podniku vystoupit a založit si v Broumově vlastní nezávislou textilní společnost. Josefova firma s titulem c.k. privilegovaná továrna dostala název Přádelna a tkalcovna Benedikta Schrolla a syn. V lednu 1876 zemřel v 86 letech svého věku zakladatel Benedikt Schroll. V té době již závod neřídil. Firmu vedl jeho prostřední syn Josef Schroll. V továrně byl zaměstnán tovární písař, mistr sukařských strojů, tkalcovský mistr, 200 tkalců a 150 dělníků na pomocné práce, a 1 strojní zámečník.


Pomník zakladatele závodu Jesefa Schrolla v parčíku před závodem v Olivětíně.
Jeho sociální cítění se zaměstnanci, bylo přirovnáváno k Baťovi.


Téma týdne " Cestování ".

21. června 2012 v 17:07 Téma týdne,

To co chci popisovat, se přihodilo mému kolegovi ze zaměstnání při vyřizování dovolené do Jugoslávie. Stalo se to již před léty, kdy si musel zažádat o devizový příslib a již s tím bylo dost vyřizování. Když měl vše potřebné vyřízené a blížila se doba odjezdu, napadlo jej ještě jednou zkontrolovat zda má všechny potřebné doklady v pořádku. Při kontrole cestovního pasu zjistil, že u jména Lašťovička,tak se dotyčný jmenoval, mu v pasu chybí nad písmenkem háček. Aby to napravil a jméno bylo v souladu jak s občanským průkazem, tak i pasem, vzal propisovačku a v pasu dopsal háček. Po nějaké době si vše rozmyslel, vzal gumu a dopsaný háček zase vygumoval. Bohužel to bylo značně k poznání, že bylo v dokladu jméno upravováno a tak z obav, aby s tím neměl problémy při odbavování, vzal druhý den dotyčné doklady a odjel do okresního města na pasové oddělení, aby mu tuto úpravu nějakým způsobem opravily. Nic takového se ale nestalo a bylo mu doporučeno vystavení nového pasu. To ale nebylo možné, protože odjezd byl za necelý týden, ale bylo mu doporučeno zajet si na krajské pasové oddělení, tam prý opravu mohou provést. Tak si kolega druhý den vzal dovolenou a rozjel se na krajské pasové oddělení. Tam s háčkem pobavil celé oddělení oprava mu byla v pasu řádně označena a potvrzena pochopitelně s pokutou za nezákonné upravování dokladů. Šťastný, že vše tak dobře dopadlo se v určný termín rozjel do Prahy na letiště.Tam ale s hrůzou zjistil, že termín odletu má až na druhý den a tak zase měl další starost, jak přečkat do dalšího dne. Takže i romantická dovolená se může změnit v romantické starosti.

Požární soutěž o pohár starosty města Broumova.

17. června 2012 v 19:52 Soutěže

V sobotu 16.června se uskutečnila na hřišti u Masarykovy školy soutěž pořárních družstev o pohár starosty města Broumova.




Celý soubor se otevře po kliknutí ma tuto fotografii.

Soutěže se zůčastnilo 9. družstev mužů a 4. družstva žen. Celá soutěž proběhla ve dvou kolech a dosažené časy z jednotlivých kol se sčítaly. Tento způsob soutěže byl o to zajímavější, že po prvním kole nebyl výsledek jednoznačný a pořadí se mohlo zásadně změnit. Horkým favoritem na vítěze bylo družstvo Meziměstí, které se účastní i krajských a republikových soutěží. I přes tuto skutečnost se může vloudit malá chybička, kde se ztrácejí drahocené vteřiny. Toto se právě přihodilo i tomuto družstvu, ale na celkové umístnění to stejně nemělo již vliv. Tak jak je mezi požárníky zvykem, vše probíhalo v kamarádském povzvbuzování mezi družstvy a nechybělo ani nějaké to vykoupání v nádrži na vodu. V závěru soutěže byly předány poháry vítězným družstvům.Umístění bylo v následujícím pořadí.

Muži:
1. místo Meziměstí dosažený čas po dvou kolech 46, 04
2. místo Křinice 47, 24
3. místo Božanov 49, 19
4. místo Veba Olivětín 50, 88

Ženy:
1. místo Hejtmánkovice 58, 22
2. místo Božanov 60, 25
3. místo Broumov 92, 93
4. místo Rožmitál 108, 35

Část 11. Cihelna Olivětín.

15. června 2012 v 18:00 Od minulosti k současnosti

Tímto se vracím k předcházejícímu článku s podrobnější informací o cihelně, zpracovanou p. ing.Gabrielem a následně zařazenou do historie obce Heřmánkovice. Souhlas ke zveřejnění mi byl poskytnut. Josef Edler von Schroll 15. dubna 1877 koupil od manželů Marie a Josef Hitsfeldových v Heřmánkovicích velké jíloviště pro vybudování polní cihelny. Zřízení stavby s jednou polní pecí a dvěma sušícími komorami, razičkou, dvěma dosoušecími pecemi, hliníkem a kolnou oznámil Schroll okresnímu hejtmanství dne 15. června 1878. V tomto roce byla cihelna rozšířena o kruhovou pec.



Budovy cihelny. Foto: historie obce Heřmánkovice.


Kolaudace se konala dne 16. června 1881. V březnu 1882 bylo denně vyraženo 8.000 ks. cihel, v srpnu již pracovaly dva razící stroje s výkonem 24.000 - 30.000 kusů cihel. Pohon strojů zajišťovala lokomobila o síle 12 HP. Aby kruhová pec zvládla vypálit 150.000 ks. velkých cihel, musela být rozšířena. V prvním patře pece se nacházela sušárna pro 30.000 kusů čerstvých cihel. Provoz byl dále posílen několika novými stroji. Pohon nyní zajišťoval parní stroj o síle 30 HP. V sezóně pracovalo 80 lidí, v zimě polovina. Ročně se vyrobilo okolo 3 milionů kusů cihel různého formátu - půdovky, děrované cihly, obkladačky, zdící cihly, dlažba a trubky o světlosti 50 až 130 mm. Třetina až polovina se vyvážela mimo území okresu Broumov. Pomocí válečkového dopravníku o délce dráhy 800 m. dopravuje se cihlářská hlína k válcům a lisům, které denně vyprodukují 40.000 cihel. Roční výrobu možno odhadnout na několik milionů kusů.

Ve dvacátých letech 20. století byla také zřízena lanová dráha na dopravu jílu od benešovského potoka. Po znárodnění cihelny v roce 1945 a odsunu majitele byl správcem Josef Chvojka (v letech 1945 - 1948), který přivedl do cihelny v roce 1945 celé osazenstvo z řad cihlářských dělníků. V roce 1947 se o cihelnu ucházel ONV Broumov. Při jednání se MNV Heřmánkovice cihelny zřekl a tak ONV cihelnu převzal. ( Okresní průmyslový kombinát Broumov - okresní podnik místního hospodářství ). Ta byla ve špatném technickém stavu - hlavně strojní zařízení. Veškeré stroje poháněl již zastaralý parní stroj a lanová dráha, po které se dopravoval cihlářský jíl z Benešova, byla poháněna dieselovým motorem.




Foto: Historie obce Heřmánkovice. Celkový pohled.

V roce 1955 jsou veškeré staré stroje na výrobu vyměněny za výkonnější. V objektu byl postaven transformátor a stroje jsou poháněny elektrickými motory. Cihelna nepracovala na plný výkon, což bylo zaviněno zastaralým zařízením a jeho pomalu postupující výměnou. Po odchodu pana J. Chvojky se odborné dělnictvo rozešlo a ze starého osazenstva zůstali jen tři dělníci.




Foto: Historie obce Heřmánkovice.
Lanová dráha vedoucí z cihelny přes Benešov do jíloviště.


Střídali se zde nekvalifikovaní dělníci, mnohdy se špatnou pracovní morálkou a i výměna vedoucích byla častá. Začátkem roku 1956 byla provedena další výměna starých strojů, do hliniště byl dodán nový bagr na dobývání cihlářské hlíny a do cihelny nový kráječ cihel s denní kapacitou 28.000 kusů cihel. Současně byl opraven komín, postaven zásobník na zimní pálení cihel pro 750.000 kusů. Cihelna byla v roce 1957 začleněna do krajského podniku Pohorské cihelny - (Krajský podnik místního hospodářství se sídlem v Náchodě). Během roku se zde vystřídali tři vedoucí. Od 1. ledna 1959 je cihelna zařazena do národního podniku Polabské cihelny, podnikové řiditelství Hradec Králové. Počátkem šedesátých let 20. století cihelna zanikla. Lanová dráha byla demontována a řada budov odstraněna. Kruhová pec ( údajně byla také využívána jako sklad n.p. Zelenina) byla v osmdesátých letech zbourána a na jejím místě stojí dvě řady garáží. Hliniště v Benešově sloužilo jako skládka městského odpadu a v osmdesátých letech bylo rekultivováno. Dnes je zde pole.

zdroj informací:
http://www.hermankovice.cz/

Téma týdne " Krása ".

11. června 2012 v 21:32

Pro každého má krása jiné hodnoty a co za krásou hledá. Říká se také, že krása je pomíjivá. Krásná může být třeba rozketlá zahrádka.



Krásné může také být pozorovat přírodu a její barevné proměny.



Na druhé straně může být krása také v tom jak píše Lucius Annaeus Seneca, "Vadou těla se duše nezohaví, ale krásou duše se zdobí i tělo". Jiný třeba vyjadřuje krásu v písničce krásná je Neapol atd. Krásu ale nejvýstižněji vyjadřuje paní Simonová s panem Chladilem v písničce " Krásné je žít " a k tomu není třeba více co dodávat

Farmářské trhy.

10. června 2012 v 17:34 Broumov aktuálně

Dnes 10. června se konaly Farmářské trhy na nádvoří Broumovského kláštera, které byly obohaceny o ukázky některých rukodělných prací. Pro zájemce o květiny, zde byl široký výběr většinou letniček, ale i trvalek a okrasných stromků. K prodeji byl různý sortiment od zeleniny a ovoce počínaje až po různé druhy koření, pečiva, kandované ovoce, výrobků z keramiky a ze dřeva. Každý z návštěvníků těchto trhů si mohl najít a koupit něco z toho, co ho zajímá a za jakým účel na trhy přišel. Pokud z toho nebylo ani jedno, pak byla možnost občerstvení, kterého bylo také na vybranou.

























Svěcení zvonů v Mařenicích.

9. června 2012 v 19:54 Mařenice aktuality

O náročné opravě kostela v Mařenicích jsem již jednou psal, a proto bych chtěl článek doplnit o další údaj, který je sice již několik let starý, ale bez něj by celá snaha zůčastněných byla neúplná. Je to zpoždění sice velké, ale jak se někdy říká lepší pozdě, nežli nikdy. V sobotu 12. června roku 2004 se v Mařenicích konala nevšední slavnost. Před kostelem sv. Máři Magdalény byly slavnostně vysvěceny dva nové zvony. Panna Marie ( 380 kg. ) a Svatý Josef ( 230 kg. ), odlité zvonkařskou dílnou Rudolfa Pernera v německém Pasově. Nové zvony vysvětil generální vikář Karel Havelka z Litoměřic. Celá slavnostní mše byla situována do května 1308, těsně po zavraždění římského krále Albrechta Habsburského jeho synovcem. Po vysvěcení byly oba zvony jeřábem vyzvednuty do věže, kde byl již dříve zavěšen historický zvon sv. Máři Magdalény z roku 1606, který jako jediný z mařenických zvonů přežil válečné rekvizice. Po vysvěcení zvonů byla v kostele sloužena česko - německá mše svatá a krátce po jejím skončení se mařenické zvony poprvé společně rozezněly. S iniciativou na pořízení zvonů přišli rodáci z Mařenic a okolí, kteří dnes žijí v Německu. Protože ale jejich sbírka nestačila, byl o pomoc požádán také česko - německý fond budoucnosti. Další peníze poskytla obec Mařenice a sbírka byla uspořádána i mezi obyvateli a rekreanty celé mařenické farnosti, do níž patří kromě Mařenic ještě Mařeničky, Naděje, Juliovka, Dolní a Horní Světlá. Celkové náklady na zhotovení zvonů činily i s automatickým pohonem 570 tis. korun.






Mařenice 1945 - 1962 - 3.část.

8. června 2012 v 16:57 Mařenice - historie
Počasí.
Koncem ledna dosáhly mrazy až - 26°C, jinak průměr byl kolem - 25°C. V únoru přišly i sněhové bouře a kraj byl postižen i třímetrovými závějemi. Jarní tání bylo pozvolné a bylo chudé na vodní srážky. V květnu dostoupila tepla katastrofálního stupně. Úroda usychá nastojato, louky žloutnou, velké obavy z hladu. Vlivem až + 40°C teploty započaly žně o 14 dříve, týden před sv. Annou. Dne 1. března 1947 otevřena pod správou školy mateřská školka a ustavena 1 .třída - učitel Jindřich Havlín. 28. září 1947 začala v Mařenicích práce bytové komise na odhadech bytového zařízení, které se uživatelům začalo prodávat z vázaného vkladu. Jednalo se o příděly nezemědělců. Trvalo to celkem 3. týdny. 28. října ve výročí vzniku republiky byla znovu vysazena "Lípa svobody". Divadelní soubor sehrál hru "Pro lásku a svobody" v sále na Juliovce. V říjnu opět přišla nabídka lékaře o místo v obci, ale po zjištění stavu ( malá klientela, špatné spojení, dosti vzdálené od kultůry ) odmítl. 18. října již poletuje sníh, zaseté obilí se ztrácí a ubývá voda. 10. listopaadu dostává od MNV hasičský sbor novou stříkačku zn. Stratílek za 40. tis.kčs. Náhoda tomu chtěla, že sbor stříkačku do roku 1948 nepotřeboval. Na přelomu roku začaly na obyvatele působit vnitropolitické události. 23.února se sešli zástupci politických stran v obci a učinili prohlášení, že souhlasí s opatřeními K.Gottwalda. 27. února revoluční akční výbor: Jan Pospíšil, Knitl, Zich, Dunka, Němeček, Havlín, Bacovský, Uman, Uher atd...V očisťovací akci zbavili účasti v SNG (národní garda) Matějku, Votočka, Šorfa, listonoše Marka, Týplta, Horáčka, Svobodu...Ještě před rozhodnutím je však provedena revize některých nařčených spoluobčanů a 28. února je provedena změna. Občané jsou v nejistotě a napětí, protože mnozí nařčeni jsou zbaveni práce, lidé členům akčního výboru nevěří. 2.března veřejná schůze KSČ, nový akční výbor NF a změna předsedy MNV. 4. března nový akční výbor NF. Josef Uman, Karel Knitl, Karel Bárta, Jan Pospíšil, Karel Dunka , L. Janoušek, F. Endt. Nový akční výbor uklidňuje sitaci v obci a uvádí do pořádku i první přehmaty. Po delší době nastupují všichni propuštění na svá původní místa, jen prp. Votoček,vlivem nadřízených úřadů nastupuje po delším odstupu a Jaroslav Typlt odchází z obce. 13.dubna zahajuje svoji činnost poradna pro matky s dětmi. Přítomna je porodní babička ,sociální pracovnice ze Cvikova a samozřejmě lékař. 19 - 24. dubna končí zemědělci osev obilnin a sadbu brambor. 28. dubna veřejná diskuse k návrhu nové Ústavy, debata byla velmi živá.

Oslava 1. května se uskutečnila poprvé ve Cvikově a k oslavě bylo připraveno divadelní představení "Domov", které bylo sehráno až 16. a 17. května, protože se obyvatelé účastnili dne 9. května v Praze zemědělské výstavy. 30. května byly volby do Národního shromáždění a občané svojí 100% účastí bez jediného nesouhlasu schválili jednotnou kandidátku a obdrželi titul "Vlastenecké obce". 27.června 1948 se konal sjezd zástupců obcí v Kroměříži, kterého se zůčastnil J.Slavík. Po sletových dnech stoupá zájem Pražáků o prázdné domky a před začátkem prázdnin se snaží obsadit všechny volné domky. Jejich aktivita se projevila ve stavbě koupaliště na Juliovce v hodnotě 1.5 mil.kčs. Stavbu provádí Rodinná rekreace. V týdnu od 19. do 24. července uzrála velká úroda borůvek a v srpnu pak velká úroda hub. Tato úroda přiváděla k nám i Němce, kteří po zajištění museli zůstat u nás 24. hod. a proto je zemědělci brali na pomocné práce. 24. července vypukl požár u p. Hořčičky - zemědělská usedlost na samotě Nový svět kde hořel jen štít a byl brzo uhašen. Příčina nezjištěna. 22.července začala až tropická vedra, ale úroda byla na naše podmínky velmi dobrá. 21.srpna pořádal MNV dožínkovou slavnost a výtěžek určil na zřízení veřejného rozhlasu. Výtěžek byl dostačující k zajištění výstavby u fa .v Jablonném. Autobusové spojení bylo do okresního města Jablonného v podještědí 3x. denně. Když se však započalo s úpravou cesty Mařenice - Heřmanice jezdilo se autobusovým spojem až do Juliovky a tak přestal být využíván. V srpnu již několik rodin odešlo z vesnice pro nedostatek práce ( truhlářství, autodílna) pod. 16.června přišel do školy spolužák Dr. E. Beneše - učitel Lad .Švorc. V únoru 1951 dochází ke změně v MNV, předsedou se stává Endt Frant., členové: Tobiška, Vytiska, Růžička (ová). 26.května 1951 ustanoveno JZD II. typu,členové představenstva: Osčiatka Pavel, Uman, Janoušek, Tejml, Tobiška, Kopecký, Polák, Menoušek, Kopecký Jiří, účetní Havlín.J ZD se pomalu rozjíždí a členové začali budovat společný kravín.

23.února 1952 se konala Valná hromada JZD, kde členové přešli na IV. typ společného hospodaření. Někteří členové však vystoupili a v JZD zůstalo asi 8. rodin. Tak se ještě více roztříštilo a projevilo se to i u výsledků práce, kdy nebyly splněny všechny žňové úkoly a zůstalo asi 3. ha. žita a 1. ha. ovsa nesklizeno. V tomto roce se utvořil Sokol, který se zaměřil na kopanou a tak si členové vybudovali hřiště na kopanou. Bohužel jim to nevydrželo do konce roku. V roce 1952 odchází předseda MNV Endt Fr. odstěhoval se a na jeho místo nastupuje Janoušek L .V tomto roce odchází z JZD pan Tejml a přistoupili manželé Nemertovi. 14.března shromáždění lidí k úmrtí J. V. Stalina a K. Gottwalda. 18.března veřejná tryzna k úmrtí státníků a pokládání věnců. 14.října složení slibu prvních pionýrů ve škole. V lednu 1953 si škola vybudovala primitivní hřiště za kostelem. Situace v obci se neustále zhoršovala,kdy nebylo žádného, kdo by se zajímal o veřejnou činnost. JZD upadalo a v roce 1956 listopad dochází k jeho rozpadu Bývalí členové začínají hospodařit soukromě a z části přechází se svými usedlostmi do ČSSS. V roce 1957. se otevírá zemědělský útulek pro děti matek zaměstnaných v zemědělství. 10. listopadu 1956 první sousedské tácky s kulturním programem. Vybudoval se šikmý sál na MNV, kde se začaly promítat filmy. V roce 1956 v květnu se konaly volby do NV a Tlustého vystřídal Riegr jako předseda MNV - tajemníkem se stal Koutecký Mir. V listopadu 1956 byla otevřena prodejna masa a v srpnu se začalo s adaptací č .p. 120. kde má být dětský útulek a poradna s dětmi.





Adaptovaná budova č.p.120,kde byl útulek pro děti.


V roce 1956. bylo započato s úpravami silnice, byly dovezeny desítky aut kamene, který se rozhrnul na stávající silnici, urovnal a polil asfaltem. Tím se zvýšila cesta, ale nyní byla rovná a přispívala k plynulosti dopravy. Silnice byla ukončena roku 1957. Na počátku roku vstoupili všichni soukromě hospodařící rolníci do Státního statku i se svými polnostmi a hospodářskými stroji. Oddělení bylo na Krompachu. Tak byla dovršena socialisace vesnice, nebyl soukromník. Od února 1958 byl zřízen celoroční útulek v adaptované budově č .p. 120. Zde je také lékařská poradna pro matky s dětmi. V 1. čtvrtletí 1958 byla ustavena tělocvičná jednota Mír Mařenice, která se zabývala cvičením, ale hlavně cyklistikou. V tomto směru vyvinula velkou činnost a přitáhla do svého středu řadu cyklistů, kteří se v budoucnu proslavili v národním mužstvu. Pozornost o činnost projevil i rozhlas, který vysílal řadu reportáží z její činnosti. Jednota uskutečnila i velký veřejný závod 1. Pohraniční okruh v Novém Boru, kterého se zůčastnili i sportovci z celé republiky. Záběry vysílala i televise i se záběry z Mařenic. Z jejich středu vyšel i budoucí vedoucí cyklistiky a hlavní organisátor závodu Míru Jiří Vítek. Volby v roce 1960 proběhly poměrně hladce a obec Mařenice byla mezi prvními, která svoji volební povinnost splnila (předseda Uman). V červnu 1960 přijela do obce skupina vojáků (pohraničníků), která začala likvidovat větší bouračky, které hyzdily obec. V rámci reorganisace byl zrušen k 1. červnu 1960 okres Nový Bor a vybudován ustaven okres Česká Lípa. Rovněž byl zrušen Liberecký kraj a ustaven kraj severočeský se sídlem v Ústí nad Labem. Pro zastaralost rozhlasového vedení a veřejného osvětlení bylo přikročeno k jeho výměně v roce 1961. V listopadu 1962 umírá předseda MNV Uman a na jeho místo nastupuje Řehák František. V doplňovacích volbách byli zvoleni: taj. Slavík Josef, Nykodýmová, Marek, Osčiatko, Luňák.




Historii obce Mařenice od roku 1945 do roku 1962 sepsal dle zápisků ze školní kroniky
a informací pamětníků obce Mařenice, Šimáček Josef - učitel ZŠ v Mařenicích.


zdroj:http://marenice.eu/hlavni_m.htm

Část 10. Od ruční práce k mechanizaci.

6. června 2012 v 19:26 Od minulosti k současnosti

V roce 1841 vykázal Benedikt Schroll, že zpracovává na ručních stavech bavlněnou přízi. Prostory, ve kterých byly stavy umístěny, byly v okolí Broumova, takže kontrola byla velmi obtížná. Proto v roce 1856 podal Benedikt Schroll žádost o povolení mechanické tkalcovny v Broumově, Olivětíně. Budova měla mít přízemí, mezipatro a dvě poschodí. V budově mělo být ve dvou řadách rozmístěno 220 stavů poháněných jednak parním strojem, jednak vodní turbinou z blízkého mlýnského náhonu. Po vydání povolení byla stavba ihned zahájena a již na počátku příštího roku pracovalo v továrně 110 mechanických stavů poháněných turbínou. Pro potřeby rozsáhlých staveb, které byly v dalších letech prováděny, bylo nutné zabezpečit stavební materiál t.j. hlavně cihly.




Částečný pohled na zařízení cihelny s přepravními vozíky, a přemostění silnice v Benešově pro lanovou dráhu.
Fotografie z roku 1957, ze sbírky p. Saukla Pavla.

Tato cihelna byla postavena za nynější školou v Olivětíně, ale na katastru Heřmánkovice. Hlína se těžila v Benešově, který byl součástí obce Heřmánkovice a lanovkou byla dopravováva do cihelny. Zde se mimo klasických cihel vyráběly i tak zvané půdovky. Provoz cihelny byl ukončen v roce 1959. a na krátkou dobu v některých částech cihelny byly sklady ovoce a zeleniny. Po přestěhování skladů do prostorů městského pivovaru v Broumově cihelna postupně chátrala až byla zcela zlikvidována .




Fotografie cihelny kolem roku 1970, kdy byl celý objekt zlikvidován a v pozdějších letech tu byly postaveny garáže. Fotografie poskytl p. Josef Vlček ml.



Téma týdne " Normálnost "

4. června 2012 v 17:08 Téma týdne,
Hledání normálnosti je jako hledání bájného pokladu Aztéku. To co někdo pokládá za normánlní, jiný to pokládá za nenormánlní a opačně. Proto jsem se podíval do hledání správného významu a výsledkem bylo nenormánlí možnosti se dopracovat k žádanénmu výsledku. Začátek sice vypadal slibně, ale po delší době jsem si již připadal nenormálně. Slovo: normální odvozuje synonyma: obyčejný, obvyklý, běžný, přirozený. Při hledání slova obyčejný, jsem se dostal k další možnosti. Slovo: obyčejný odvozuje synonyma: prostý, všední, řadový, běžný, lidový, obvyklý, normální, jednoduchý. neokázalý tuctový .Při zvolení další možnosti synonyma běžný, jsem dostal další synonyma tohoto slova. Synonyma běžný jsou: prostý, četný, všední, častý, navyklý, normální, jednoduchý, obyčejný, obvyklý, rozšířený. A tak bych mohl pokračovat do nekonečné řady možností, kterou jsem radši ukončil citátem Karla Čapka.


"Ano, mnoho se změnilo, ale lidé zůstali stejní, jenomže teď víme líp, kdo je kdo.
Kdo je slušný, byl slušný vždycky.
Kdo byl věrný, je věrný i teď. Kdo se točí s větrem, točil se s větrem i dřív.
Kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslel vždy jen na sebe.
Nikdo se nestává přeběhlíkem, kdo jím nebyl dříve a vždycky.
Kdo mění víru, neměl žádnou. Člověka nepředěláš, jenom se ti vybarví.

Duha nad Benešovem u Broumova.

1. června 2012 v 17:41 příroda

Po dlouhých dnech sucha, se včera k večeru mezi přeháňkami ukázala nádherná velká duha. Většinou se vytváří bezprostředně po dešti, nebo i při dešti za svitu slunce.




Jedná se sice o přírodní úkaz, ale i ten má své pověsti a legendy. Existuje krásná legenda spojená s keltskými mincemi zvané poeticky duhovky. Tam, kde se duha dotýká po dešti země, lze najít hrnec plný zlaťáků. Z pověsti olympských bohů se zase uvádí, že když bohové potřebovali něco vzkázat lidem, poslali na svět Herma nebo Iridu, bohyni duhy. Půvabná Iris se snášela na zem na zlatých křídlech a přinášela lidem poselství bohů jako okřídlený Hermés. Odívala se v nádherné, orosené roucho tisícerých barev a spojovala obrovským obloukem nebe se zemí. Jejím tělem pak prostupovaly proudy vod, kterými živila mraky.