Část 12. Nezadržitelný rozvoj Schrollova závodu.

25. června 2012 v 16:48 |  Od minulosti k současnosti

Schroll se především přestal zabývat výrobou lněného zboží a věnoval se zcela zpracováním bavlny. V prvním patře továrny přibylo dalších 108 stavů, takže v továrně pracovalo celkem 210 stavu a v druhém patře byly postaveny snovací stroje. Surová bavlna byla dovážena částečně z Anglie, částečně z Egypta. Na Broumovsku existoval dostatek pracovních sil a nebylo třeba povolávat na Broumovsko dělníky z českého vnitrozemí. Vliv měla i ta okolnost, že továrny vznikaly ve vesnicích, takže dělníci docházeli do továren ze svých venkovských příbytků. V druhém patře budovy byla také umístěna sušárna bavlny, aby se k sušení mohlo využít slunečního světla.Touto rozsáhlou výstavbou závodu byl i počátkem významějšího postavení samotného Olivětína jako součástí města Broumova. Při sušárně byla již v roce 1857 zřízena výčepna a vyvařovna, v níž se stravovali tovární dělníci. V roce 1864 zřídil Schroll v Broumově novou bělírnu a úpravnu prádla. Jediná toho času v Broumově bývala i jeho mechanická přádelna bavlny. Tím také nastoupil Schroll cestu péče o své dělníky, která se mu jistě vyplatila. Takřka nikdy nedošlo ve Schrollových závodech ke stávce. Dobrý vztah mezi zaměstnavatelem a dělníky byla jedna z věcí, na kterou byla tato firma hrdá oproti poměrům v jiných konkurenčních továrnách. Rozvoj Schrollova závodu v Olivětíně se dál tak rychle, že mu ostatní podnikatelé nemohli stačit. V roce 1858 byl uveden do provozu další parní stroj. Sotva se na trhu s bavlnou urovnaly poměry, hospodářskou krizi ve firmě vystřídaly osobní rozepře Augusta Schrolla (7. 10. 1814 - 8. 7. 1887) s jeho mladším bratrem Josefem Edlerem Schrollem. Rozdílné názory na další vývoj firmy vedly Augusta v roce 1865 k rozhodnutí z podniku vystoupit a založit si v Broumově vlastní nezávislou textilní společnost. Josefova firma s titulem c.k. privilegovaná továrna dostala název Přádelna a tkalcovna Benedikta Schrolla a syn. V lednu 1876 zemřel v 86 letech svého věku zakladatel Benedikt Schroll. V té době již závod neřídil. Firmu vedl jeho prostřední syn Josef Schroll. V továrně byl zaměstnán tovární písař, mistr sukařských strojů, tkalcovský mistr, 200 tkalců a 150 dělníků na pomocné práce, a 1 strojní zámečník.


Pomník zakladatele závodu Jesefa Schrolla v parčíku před závodem v Olivětíně.
Jeho sociální cítění se zaměstnanci, bylo přirovnáváno k Baťovi.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 helena helena | Web | 25. června 2012 v 17:31

Ono si musí vyhovovat obě strany.
Ten,kdo práci nabízí a ten kdo práci vykonává.Velkou roli hraje odpovědnost.
Musela to být velká továrna,tolik zaměstnanců,jejda.

2 pavlasek pavlasek | E-mail | 2. listopadu 2012 v 23:21

Opravdu zajímavé. Na Josefa Schrolla jsem narazil při hledání pramenů o historii zříceniny hradu Helfenburku u Úštěka, jehož byl pan Schroll majitelem asi od roku 1871. Postavil tam roubenou hospodu pro turisty a zachovalou věž hradu užíval jako letní sídlo. 8-)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama