Hodiny 6. Výroba hodin na Broumovsku.

2. listopadu 2012 v 19:40 |  Výstavy

Od založení chomutovské továrny na hodiny uplynuly sotva dva roky, když v roce 1889 vznikla další podobná továrna Gustava Beckera v Broumově. Byla filiálkou německé firmy ve Freiburgu a měla sloužit především jako montážní závod hlavního podniku v Německu. Důvodů k založení filiálky tak krátce po vzniku chomutovského závodu bylo několik. Jedním z nich byla snaha obejít vysoké celní poplatky při dovozu hotových výrobků z ciziny, druhý důvod byl v tom, že v chomutově prováděná montáž hodin podstatně zlevňovala výrobky Schlenker a Kienzle, a tím zvýšila jejich konkurenční schopnost v neprospěch Beckerových hotových výrobků dovážených v té době z Německa. V září roku 1890 byl broumovský závod zapsán do obchodního rejstříku jako samostatný podnik řízený jeho majitelem a současně ředitelem Paulem Albertem Beckerem, jedním ze synů Gustava Beckera. Po nějaký čas byl nový závod v Broumově, podobně jako u Schlenkera v Chomutově, pouze montážní dílnou, postupem času se v něm však začaly vyrábět některé součásti pro kyvadlové závažím i pérem poháněné hodiny a malé budíky s kyvadélky. Pět let po svém založení měla broumovská filiálka již 90 zaměstanců, vlastní parní stroj, tavící pec na výrobu odlitků a jiná zařízení. Hlavními odběrateli výrobků Beckerova broumovského závodu byly především různé velkoobchodní firmy v Čechách i celém Rakousku-Uhersku. V roce 1899 došlo ke spojení mateřského závodu Gustava Beckera ve Freiburgu s osmi jinými výrobci hodin a z jejich rozhodnutí se utvořila nová firma s názvem Spojené freiburské továrny. Součástí tohoto celku se stala i broumovská filiálka.






Fotografie z výstavy hodin v muzeu Broumov.

Ta začala intenzivně rozšiřovat svůj výrobní program z původních nástěnných, stolních, podlahových, kuchyňských hodin a budíků o nové typy setrvačkových, ročních a gongových hodin sestavovaných ze součástí dovážených většinou z Freiburgu. V roce 1909 pracovalo u broumovského Beckera už 125 lidí a ještě před vypuknutím první světové války v roce 1910 firma podstatně zvětšila své výrobní prostory o nové objekty s modernějším strojním vybavením. Tato přestavba se znatelně promítla i do počtu jeho zaměstnanců, který v roce 1914 dosáhl 210 osob. Na rozdíl od chomutovské továrny zůstal za války broumovský závod ušetřen přechodu na válečnou vojenskou výrobu a po celou dobu dále vyráběl téměř nezměněný předválečný sortiment svých výrobků. První léta po vzniku Československé republiky byla pro broumovskou továrnu na hodiny velmi kritická, protože závod ztratil většinu svých předválečných odběratelů, přesto se ale v roce 1929 jeho výroba vzpamatovala natolik, že mohl zaměstnávat 130 lidí. Ve výrobě hodinových skříní byla od počátku své existence broumovská továrna, na rozdíl od konkurenční firmy v chomutově, odkázána na dodávky z mateřského závodu nebo od velké truhlářské firmy Rudolfa Hausdorfa z nedalekých Otovic. Za druhé světové války po záboru Sudet se stal závod výhradním vlastnictvím německé firmy ve Schrambergu. Vedle plnění dodávek pro vojenské účely továrna pokračovala ve výrobě hodin. Po válce byl závod zkonfiskován a byla na něj uvalena národní správa. V prvních poválečných letech příliš neprosperoval, na sklonku roku 1946 měl pouze 69 zaměstnanců. O rok později obnovil výrobu kuchyňských hodin, ale již v následujícím roce byl začleněn do národního podniku Chronotechna pod názvem Chronotechna Broumov.
Údaje použity z publikace Stanislava Michala,hodináři v českých zemích.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Helena Helena | Web | 3. listopadu 2012 v 10:41

Zajímavá historie.Zajímalo by mě,zda má druh dřeva vliv na tón hodin.
Tak jak u hudebních nástrojů.

2 děda tik tak děda tik tak | Web | 3. listopadu 2012 v 15:18

Určitě může rozdílnost dřeva ovlivnit zvuk hodin, protože vlastní ozvučná struna bývá uchycena na některé části dřevěné skříně a hodně záleží úhozu a v kterém místě.Chvění tónu se přenáší i dřevem a podle toho je jeho výsledek.Kladivečko musí dopadat tak, aby struna měla možnost se rozeznít,nikoli tak jako když kladivo uhodí do kovadliny.

3 Katka Katka | Web | 3. listopadu 2012 v 18:39

Tak to jsem  nevěděla, že byla v Broumově továrna na výrobu hodi. No, já toho vůbec o Broumově moc nevím. Když jsme tam byli, připadal mi to takovýzapomenutý kout naší země...A měla ta továrna něco společného s novoměstskou?

4 děda tik tak děda tik tak | Web | 3. listopadu 2012 v 19:36

[3]: Po roce 1948 byl součástí podniku Chronotechna Nové Město n/Met. kam byla výroba přesunuta a stávající závod v Broumově byl součástí podiku Meopta a následně podniku Kovopol.Dodnes se zde vyrábějí kružítka a další soupravy.

5 verca verca | Web | 8. října 2013 v 12:14

Dobrý den podobné hodiny jak na tom druhém obrázku jsem měla :-)  :-)

6 děda tik tak děda tik tak | Web | 8. října 2013 v 15:48

Mám tomu rozumět tak, že je již nemáte? Takových by bylo opravdu velká škoda. :-(

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama