Část 31. Omezování výroby u Schrollů v důsledku krize.

27. ledna 2013 v 14:56 |  Od minulosti k současnosti
Nejvážnější důsledky přinesla krize pro československý textilní průmysl, který byl nejdůležitějším průmyslovým odvětvím lehkého průmyslu vůbec, podílel se nejvíce na zahraničním obchodu a zaměstnával největší počet dělnictva. V řínu 1930 se shromáždily vedoucí osobnosti firmy Schroll v Meziměstí, aby projednaly hospodářskou situaci. Poprvé se sešla tato skupina bez účasti obou žen, které dlouhá léta stály úspěšně v čele závodů. Schůzi předsedal Eduard Langr-Schroll. Současně byly propracovány hospodářské důsledky zastavení výroby. V Olivětíně došlo ke značnému omezení výroby. Z 1.469 dělníků bylo zaměstnáno jen 147. V únoru 1931 se situace poněkud zlepšila v Olivětíně, kde bylo zaměstnáno plně 370 dělníků a nepravidelně 958 dělníků. Obdobně probíhala krize u Schrolla po celý rok 1931.


Fotografie závodu v Olivětíně z roku 1939, ze sbírky p. Chalupníčka.

Většina kapitalistických zemí dosáhla krize vrcholu v letech 1932 - 1933. V československu mimořádně zaostával textilní průmysl, což bylo způsobeno tím, že se československé textilní výrobky nepodařilo uplatnit na zahraničních trzích, o které průmysl přišel za hospodářské krize. Ačkoliv i v těchto letech se výroba a vývoz Schrollova zboží nezastavil, bylo provedeno velmi podrobné zhodnocení výroby, a to jak v přádelně v Meziměstí, tak i v Olivětínské tkalcovně. Až do poloviny roku 1934 nedošlo u firmy Schroll ke změně výroby ani v množství, ani v technice. Teprve v druhé polovině bylo rozhodnuto, že dosavadní organizace výroby bude změněna. Další výroba měla být prováděna pouze na těch strojích, které slibovaly nejlepší hospodářský efekt. To si ale vyžadovalo zaškolení nových pracovních sil pro práci na těchto strojích.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Katka Katka | Web | 29. ledna 2013 v 21:28

Jak se projevil tak strašný pokles zaměstnanosti na životě v obcích? Co např. kriminalita? O tom ses někde nedočetl? Prostě co ti lidi dělali? Dali se na zemědělství, aby si vypěstovali obživu?

2 děda tik tak děda tik tak | Web | 30. ledna 2013 v 14:12

[1]:Pro odstranění těch největších dopadů byla poskytována tak zvaná žebračenka. Žebračenka byla poukázka na jídlo, která byla užívána pro nezaměstnané a sociálně slabé. Nejvíce byla rozšířena v době velké hospodářské krize, která počátkem 30. let 20. století postihla celý svět. Je to obdoba používaných  potravinových lístků do roku 1953.Jak byla zajišťována další obživa nezaměstnaných, tak předpokládám, že na venkově to byla především výpomoc na statcích v zemědělské práci, případně samovýrobou  pokud taková možnost byla. Podrobnější informaci Ti bohužel poskytnout nemůžu, i když by se dala dohledat v různých obecních kronikách. :-(

3 Katka Katka | 30. ledna 2013 v 16:59

No jo, vidíš, ten termín žebračenka jsem zapomněla. Dnes se to nazývá jinak :-?

4 děda tik tak děda tik tak | Web | 30. ledna 2013 v 17:22

[3]:
Tak to je pravda,dnes je to podpora v nezaměstnanosti, sociální dávky, dávky v hmotné nouzi a nevím co ještě. :-(

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama