Hodiny - Než se stane z tovaryše mistr.

23. ledna 2013 v 17:50 |  Hodiny
Nezanedbatelným přínosem mechanických hodin byla jejich univerzálnost použití, nezávislost jejich funkce na slunečním svitu, denní nebo noční době, klimatických podmínkách a hlavně možnost nepřetržitého měření neomezeně dlouhých časových intervalů. Zájmy výrobců hodin a požadavky na výrobu za podmínek výhodných pro výrobce i zákazníka si vyžadovaly nápaditost a výrobu speciálních a jednoúčelových nástrojů a pomůcek, které si vyráběli sami hodináři. Hodinářští učedníci pocházeli většinou ze sociálně slabších rodin a do učení přicházeli s minimálním školním vzděláním. Učební doba se pohybovala mezi pěti až sedmi léty. Také věk hodinářského dorostu při skládání tovaryšských zkoušek byl velmi rozdílný, a pohyboval se mezi osmnácti až pětadvaceti léty. Po složení tovaryšských zkoušek bylo součástí první řemeslné praxe několikaleté putování po dílnách nejen domácích, ale především cizích hodinářských mistrů. Cestovním a současně pracovním dokladem tovaryšů byla vandrovnická knížka.



Obrázek použit z : Knížka vandrovnická - Wanderbuch /Šumava Net.cz.


Ta měla časově omezenou platnost a její majitel byl povinen předat ji při nástupu do práce mistrovi do úschovy. Na záznamech v cestovní knížce závisela další řemeslníkova úroveň a s ní i naděje na pozdější složení mistrovské zkoušky, která byla podmínkou k otevření vlastní dílny. Součástí této mistrovské zkoušky bylo zhotovení mistrovského kusu v předepsané době. Složení mistrovské zkoušky bylo také podmínkou pro získání měšťanského práva, a to bylo zase předpokladem k přijetí mistra do cechu.

Ještě něco málo ze sbírky.




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ivo Ivo | 24. ledna 2013 v 9:45

Koukám, že máš nové hodiny. Ty modré neznám.

2 děda tik tak děda tik tak | Web | 24. ledna 2013 v 16:33

Dodělal jsem je nedávno, ale barva trochu klame. Je to černá a odrazem od okna má trochu jiný odstín. :-D

3 Helena Helena | Web | 25. ledna 2013 v 20:38

Takže nejenom Broumovsko-Olivětínská historie,ale také historie z hodinářskéého umění.Ten dokument je hodně starý,trochu mě rozesmál název Vandrovnická knížka. :-)

4 Katka Katka | Web | 25. ledna 2013 v 23:38

Zdá se mi, že dřív bylo to studování organizačně jednoduché a přitom důkladné. A když už pak byl někdo mistrem, tak to mistr opravdu byl. Dnes máme titulů jak naseto a často k ničemu.

5 dedatiktak dedatiktak | 26. ledna 2013 v 15:05

A to ještě nesmíme zapomenout na ty, kteří tituly používají neoprávněně. ;-)

6 Pižlík Pižlík | 27. ledna 2013 v 21:26

Dřívější mistr nebyl rychlokvaška, jak se to stává dnes.

7 děda tik tak děda tik tak | Web | 28. ledna 2013 v 17:51

[6]: Ono je to také dáno počtem vyučených. Učební obor je v Jihlavě, a v roce 2012 byli ve 3 ročníku 4 žáci, ve 2 ročníku 8 žáků , a v  1 ročníku 10. Velký zájem je o  studium při zaměstnání  a  právě v minulém roce jich bylo 11. Jsou to v mnoha případech uchazeči z různých oborů, kteří mají určitý vztah k tomuto řemeslu. :-)

8 Hanka Hanka | E-mail | Web | 28. ledna 2013 v 22:39

Jó, to byly časy, i když je znám jenom z vyprávění. Dřív každý řemeslník svoje řemeslo ctil, vím to podle svého dědy, byl to zednický mistr - polír - a na svoje řemeslo byl patřičně hrdý. Však taky postavil spoustu pěkných poctivých domů.
Hodinářské řemeslo, to je teprve něco! :-)
Další kousky ze sbírky jsou zase parádní, Miku, nejvíc se mi líbí ten poslední. :-)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama