Duben 2013

Hasiči Veba Olivětín, založení nové kroniky.

30. dubna 2013 v 17:25 Hasiči Veba Olivětín

Uvedený prolog byl dopracován jako dodatečná vzpomínka příslušníků jednotky za chybějící záznamy uplynulých let. Přišla padesátá a šedesátá léta, kdy členové sboru dosáhli význačných úspěchů v soutěžích v rámci národního podniku Veba a v soutěžích pořádaných generálním ředitelstvím bavlnářského průmyslu. Nejcenější byla účast družstva mužů v krajské soutěži požárních družstev.
Začátkem sedmdesátých let dosahovalo vynikajících úspěchů v soutěžích v rámci podniku Veba a v soutěžích pořádaných generálním ředitelstvím bavlnářského průmyslu, družstvo žen. Vyvrcholením jejich úspěchu byla účast v oborových soutěžích bavlnářského průmyslu v Litvínově a Jindřichově Hradci.
Koncem minulého století byla byla vedena u tehdejšího sboru obsáhlá kronika v německém jazyce o celé činnosti. Tento vzácný archivní dokument byl zničen povodní v roce 1979. Požární jednotka závodu Veba Olivětín začíná s novou kronikou rokem 1984 a o jejím zavedení rozhodla výroční členská schůze svým usnesením ze dne 26. listopadu 1983. Kronikářem byl zvolen pan Žid Jan.



Prvotním úkolem kronikářského aktivu bylo, podle možností sehnat od bývalých i současných příslušníků jednotky fotografie s částečným popisem událostí za chybějící léta, a toto doplnit do nově zavedené kroniky. Tento úkol se částečně zdařil a alespoň formou fotografii lze dokladovat, že činnost požární jednotky neskončila posledním písemným záznamem z roku 1957.
Podle zápisu z roku 1957 byl požárnímu sboru přislíben nákup požárního vozu a snímek dokazuje, že tento nákup se uskutečnil a požární jednotka se s ním již v roce 1959 zůčastnila soutěže v Olivětíně.



Soutěž požárních družstev Olivětín 1959.


Příslušníci požární jednotky při odchodu od závodu k oslavám 1. Května 1960.


Družstva mužů a žen požární jednotky po soutěži v roce 1965.


Družstvo žen ze soutěže v roce 1969 při teoretických otázkách.


Družstvo žen ze soutěže v roce 1969.


Družstvo mužů ze soutěže v roce 1969.



Konec nekonečna.

28. dubna 2013 v 17:12 příroda
Dávalo si to letos načas, pořád byl ten nečas, ale přece jen se začalo něco zelenat a ukázalo se i pár kvítků. Sice to ještě není to pravé ořechové, ale Květen by se měl ukázat již v plném květu. Pro začátek jen pár ukázek.







Na závěr ještě několik rad na každý den.





Nový život na vodě.

27. dubna 2013 v 14:12 Broumov aktuálně

Před několika dny jsem uváděl zahnízdění čápů na pivovarském komínu, a netrvalo to tak dlouho a v těchto dnech se na zdejším opět pivovarském rybníku zrodil nový život. Nejedná se teda o čápata, ale mláďata kachny divoké. Sice si je žárlivě střežila a jakmile se někdo přiblížil, hned s nimi plavala pryč. Pokaždé je musela obeplout, aby se ujistila že jsou všechny, a pak hezky v řadě plavaly do úkrytu. I když byly neustále v pohybu, podařilo se mi jich napočítat jedenáct.






Část 38. Důsledky nepřátelské propagandy.

25. dubna 2013 v 15:44 Od minulosti k současnosti

V roce 1942 byl fanatismus obyvatelstva vybičován do krajnosti. Nacistická propaganda zvyšovala nenávist německého obyvatelstva zejména vůči sovětským válečným zajatcům a zavlečeným civilním dělníkům z Polska a Ukrajiny, kteří byli stále ve větším počtu nasazováni na Broumovsko. Jako reakce na tyto poměry se uskutečnily i některé odvety, jako to bylo například v roce 1943 na nádraží v Meziměstí, kde došlo k vykolejení nákladního vlaku. Z důvodů přehození vyhýbky zde došlo ke značné škodě jak na vlakové soupravě, tak i na kolejovém svršku.





Foto: ze sbírky p. Saukla Pavla, nádraží Meziměstí 1943.

Všichni zaměstnanci se museli shromáždit před budovou na nástupišti, kde došlo k výslechům a hledání viníků. K jakému výsledku se došlo a zda byl někdo potrestán není známo.

Meziměstí ještě jednou, tentokrát o 25. let později z roku 1968.



Fotografie použity z : http://foto.tommek.cz/ fotogalerie - Meziměstí / Srpen 1968 v Meziměstí.

Počátkem roku 1945, už nikdo o konečné porážce Německa nepochyboval. Na Broumovsku se připravovala domobrana složená z chlapců a starců k obraně Broumovska proti Rudé armádě. Aby se obyvatelstvo bránilo až do krajnosti, aby každý patník, každý příkop se stal pevností, bylo Broumovsko zaplaveno takovým množstvím hrůzostrašných příběhů o sovětské okupaci, že kapitulace Německa 8. května 1945 vyvolala v Broumově i okolních vesnicích celé série sebevražd. V dubnu 1945 se zhroutila výroba ve všech broumovských závodech. Cvičení nacistické domobrany se střídala s připravováním bílých praporů. Bezprostředně po obsazení Broumovska Rudou armádou 9. a 10. května 1945 se začali na Broumovsko vracet čeští starousedlíci, kteří na podzim roku 1938 museli Broumovsko spěšně opustit a současně přicházeli i zcela noví lidé, aby tu našli domov. Nástupem roku 1945 bylo ve znamení konečného vítězství.

V Broumově vládla mezi obyvatelstvem stísněná nálada a obavy před budoucností, protože většina obyvatelstva byla německého původu. Již třetí den po osvobození, přišla do Broumova Československá vojska a byla ubytována v klášteře, tak jako vojsko z předcházejících let. V létě 1945 se Němcům zabavovaly různé nemovitosti, které byly dány ve prospěch českého obyvatelstva. Zabaveno bylo i německé zboží firmy Schroll. Vedení závodu v Olivětíně a v Meziměstí s celkem osmi sty zaměstnanci se v srpnu 1945 ujala národní správa, která trvala až do října, kdy byl Schrollův podnik znárodněn. Spolu s druhým největším podnikem na Broumovsku, firmou Gyger v Broumově -Velké Vsi, a polickým závodem Viléma Pellyho se počátkem roku 1946 stal základem vládou nově zřízeného národního podniku Východočeské bavlnářské závody se sídlem v Náchodě.

Hasiči Veba Olivětín, v letech 1956 a 1957.

22. dubna 2013 v 17:09 Hasiči Veba Olivětín

Valná hromada požárního sboru ze dne 8.1.1956 řešila splnění úkolů z předcházejícího roku a bylo konstatováno, že i přes prvotní úspěch na založení družstva žen a započetím jeho výcviku, došlo vlivem odchodu několika žen na důležitější zaměstnání k rozpadu tohoto družstva. I přesto tento úkol trvá i pro následující rok a družstvo žen obnovit. Rovněž tak nábor mezi mládeži se nesetkal s dostatečným počtem zájemců.

Dále se jednalo o účasti na mezizávodové soutěži požárních družstev a účast byla přislíbena. Ředitel pan Šrajer ohodnotil práci požární jednotky v minulém roce a požádal o pomoc při preventivních prohlídkách pro zamezení požárů v závodě. Jednotka projednala jakým způsobem zajistí seznámení a vycvičení všech svých členů sboru se zacházením s výsuvným žebříkem.

V tomto roce byla povodeň, která zasáhla obce přiléhající k povodí Stěnavy. Přiložená fotografie dokumentuje rozsáhlost této povodně a ačkoliv ze zprávy není o této události zmínka, dá se předpokládat, že požární jednotka se zůčastnila na odstraňování následků této povodně.


Hynčice 1956.

Následující rok 1957 byl zhodnocen na výroční schůzi závodní jednotky ČSPO 21.12.1957, na které se zůčastnil jako host ředitel závodu pan Tláskal a za podnikové ředitelství pan Šrajer. Přítomno bylo 22 členů, což představovalo 88% účasti. Podle této účasti a procentního vyjádření je zcela zřejmé, že jednotka již nikdy nedosáhne stavu jaký byl před rokem 1945. Ani v této zprávě není zmínka o účasti na soutěžích, přesto podle doložených fotografii se těchto soutěží zůčastnila.



1957 ze soutěže v Machově.

Požární jednotce byl přislíben na 1. pololetí příštího roku zakoupení požárního vozu v ceně 85 000 kč. Pro rok 1958 si požární jednotka stanovila školení dětí v národní škole v Olivětíně v protipožární ochraně. Uspořádat soutěž mezi závody budoucího národního podniku, po termínech okrskových a okresních soutěží. Požádat pana Obršála o zajištění výcviku s parní stříkačkou, vymalovat a upravit místnost požární jednotky a uspořádat tradiční ples. Tento zápis byl posledním na dlouhou dobu a není dochován žádný písemný záznam o činnosti požární jednotky.

Část 37. Poslední pracovní řád firmy Benedikta Schrolla.

17. dubna 2013 v 16:50 Od minulosti k současnosti

Okupačním poměrům byl přizpůsoben i poslední pracovní řád firmy Schroll, který byl vypracován někdy počátkem roku 1941 s přihlédnutím k nacistické ideologii. Od vedoucího závodu, úředníků i dělníků se zásadně vyžadovala věrnost nacistickým ideálům a to, aby se zájmy závodu zcela ztotožňovaly. Tento pracovní řád se vztahoval na všechny závody, tkalcovnu v Olivětíně, přádelnu v Meziměstí a tkalcovnu v Olešnici v Orlických horách. Pracovní řád byl schválen říškým pověřencem pro práci.

Po Mnichově se Broumovsko ocitlo v Sudetech a Schrollův podnik opět vstoupil do válečných služeb, tentokrát německé třetí říše. Vstupem USA do války podnik ztratil veškerá zámořská odbytiště. Od roku 1942 začala meziměstská přádelna sloužit výrobě leteckých pum firmy Messap. Zabrala celou polovinu továrního areálu, který byl v důsledku hospodářské krize již počátkem 30. let mimo provoz a sloužil jako sklady.

V září roku 1944 vyrostla v Meziměstí z nařízení německého místodržitelství nedaleko továrny pobočka pracovního tábora Gross Rossen, jehož zajatci zde byli nasazeni na válečnou výrobu. Pracovní tábor se nacházel na jihozápadním okraji města. Tábor sestával z 30 dřevěných baráků. Byli zde ubytováni francouzští civilní dělníci s rodinami z Elsaska - Lotrinska, zaměstnaní v továrně Messap. Tábor fungoval od listopadu 1943 do 5.5. 1945. V den osvobození se v táboře stále nacházelo na 1000 Francouzů, kteří byli odvezeni dvěma zvláštními vlaky do Francie. Po válce zde byli internováni Němci určeni k odsunu.

Jeden z dalších pracovních táborů se nacházel na jižním okraji Broumova, proti mlékárně na pravé straně silnice z Broumova do Martínkovic. Byli zde umístěni totálně nasazení mnoha národností, kteří pracovali u firmy Messap - Junghans ve Velké Vsi. Trvání tohoto tábora bylo od roku 1943 do května 1945. Průměrné osazení bylo 700 - 800 osob. Táborem prošlo 75% Francouzů, 10% Poláků, 9% Čechů, 5% Holanďanů a 1% Rusů. Zemřelo 8 - 10 Francouzů. V den osvobození se v táboře nacházelo 700 osob. 7. května 1945 byl tábor před postupující Rudou armádou rozpuštěn a dělníci se rozešli. Po válce zde byl pracovní tábor pro Němce. Tyto statě o pracovních táborech v Meziměstí a Broumově jsou použity ze stránek WWW. Židovské pracovní tábory a koncentrační tábory-eStránky.cz/Katalog.


Fotografie jedné z tkalcoven v Králíkách.

Od počátku 90. let 19. století začalo pronikat na Králicko nové hospodářské odvětví - tovární textilní výroba. Králicko nabízelo tehdy modernímu továrnímu průmyslu vhodné podmínky, tzn. silniční a železniční spojení a nacházel se tu dostatek kvalifikovaných pracovních sil. Základem této výroby bylo zpracování bavlny. Jako poslední ze tří továren v tomto regionu byla vybudována tkalcovna bavlny Benedikta Schrolla z roku 1909 s přibližně 300 zaměstnanci v Dolní Lipce. Továrna vznikla v objektu bývalého mlýna. Od roku 1941 zde sídlila firma Dehler na výrobu šatů a uniforem pro armádu. Od roku 1950 jsou však prostory továrny využívány pro zcela jiné účrely, dnes pod názvem Střední odborné učiliště opravárenské KIrálíky. Tento tex a foto použito z http:// soukraliky2.orlicko.cz/o-skole.

Textilní produkci si za války zčásti zachoval pouze Olivětín. Jeho novým programem se stalo padákové hedvábí a opět se osvědčily dodávky vojenských uniforem, zčásti šitých z kopřivových vláken. Polovinu výrobních prostor Olivětína zabrala berlínská Deutsche Telefonwerke und Kabelindustrie s výrobou vojenských polních telefonů.

Přílet čápů

13. dubna 2013 v 17:25 Čápi

V minulém týdnu se poprvé ukázal na pivovarském komínu čáp, který zde byl již zřejmě v minulém roce, jelikož ihned začal s přípravou hnízda pro svou družku. Ta na sebe nedala dlouho čekat a již druhý den bylo hnízdo obydleno. To, že pan domácí musí hnízdo hlídat a to nejen hnízdo, ale i svou družku bylo vidět dnes, kdy jsem si chtěl pořídit několik záběrů z jejich hnízdiště. Nejprve byl v hnízdě pouze jeden, ale za chvlku přiletěl druhý který byl pro něco dobrého do zobáku toho prvního, který zůstal v hnízdě.



Po vydatné svačince začal pan domácí laškovat se svou družkou, ale jejich hlasité klapání přivolalo dalšího nápadníka, který ale nebyl příliš vítaným hostem, a po krátké potyčce se dal na ústup.


Po takto uhájeném hnízdě se oba svorně otočili zřejmě s vyjádřením, že jim ostaní mohou vlézt na záda.


Pak již bylo slyšet jen chlubení doprovázené klapáním zobáků od pána hnízda, jak probral peří nezvanému hostu.



Hasiči Veba Olivětín, rok 1954 - 1955

10. dubna 2013 v 16:32 Hasiči Veba Olivětín


Další záznam se týkal až roku 1954 za účasti ředitele závodu pana Šrajera. Byl utvořen výbor požárního sboru a technické vedení. Zde vznikl požadavek k vyzkoušení parní stříkačky, zajistit její stanoviště a obsluhu mající strojnické a topičské zkoušky. V tomto roce bylo stanoveno pravidelné cvičení pro muže na každé pondělí od 17 hod. a dorost každou středu od 15 hod. Jako stanoviště parní stříkačky bude upraveno v prostoru bývalého skladu. Nově získaným členům byly vydány přihlášky k vyplnění.
Další valná hromada požárního továrního sboru se uskutečnila 21.11.1954 ke zhodnocení uplynulého výcvikového roku a stanovení úkolů pro rok následující. Přítomen jako host byl ředitel závodu pan Šrajer a za okresní sekci ČSPO pan Junka. Po rozpravě byl jako zástupce do okresního výboru ČSPO zvolen za náš sbor pan Šrytr Vladimír. Byl stanoven úkol uspořádání mezizávodní soutěže, zabezpečit a vycvičit družstvo žen a dorostu. Dále bylo rozhodnuto opatřit pracovní oblečení a obutí pro družstvo žen a získání nových zdravotníků pro závodní sbor.


Fotografie z roku 1955
Dole druhý z leva: Rychtera
Uprostřed z leva: Rathouský, Šrytr, z kraje Tošovský
Nahoře z leva: čtvrtý Bernard, Kučera, Krobot

V roce 1955 řešila jednotka uvolňování členů na výcviku a proplácení hodin na výcviku během pracovní doby. Byl projednán návrh na nového instruktora pro družstvo žen. Navržen a schválen byl Lorenc Oldřich. Rozhodnutím této schůzky bylo stanoveno, že družstvo žen bude každých 14 dnů mít společné cvičení s družstvem mužů.

Broumov Pasa.

7. dubna 2013 v 17:14 Broumov aktuálně

V současné době nejvíce vyslovovaný názen na Broumovsku. Jaká budou, jak se bude jezdit, jaká bude kvalita a řada dalších dotazů na letitý problém hlavní příjezdové komunikace od Police n/Met. do Broumova. Po Velikonocích měla být úplná uzavírka, ale s ohledem na špatné počasí se toto o týden odložilo. Celý zhruba čtyřkilometrový úsek, se bude rozšiřovat z obou stran kopce o stoupací pruhy. Bude se jednat o tříměsíční uzavírku a rekonstrukce si vyžádá cca. 87 milionů korun. Letní dodělávky by měly probíhat již za provozu a pracovní doba na tomto úseku by měla být 7 dní v týdnu 10 - 12 hodin denně.





















Část 36. Vyhlášení všeobené pracovní povinnosti.

2. dubna 2013 v 16:12 Od minulosti k současnosti

K poklesu výroby u firmy Schroll došlo až po vypuknutí druhé světové války na podzim roku 1939. Příchod německého vojska pro broumovské Němce znamenal velké rozčarování, vojáci viděli v broumovských obchodech plno zboží, které v Německu neměli, takže je šmahem skupovali a posílali domů. Obchody se rychle prázdnily, a tím klesala spokojenost broumovských Němců. Nacistická okupace podstatně zhoršila sociální postavení dělníků. V továrnách pracovali pouze staří dělníci, kterých se netýkala branná povinnost a ženy.


Celkový pohled na Broumov z roku 1937.

Byla vyhlášena všeobecná pracovní povinnost, která se týkala všech Němců. Nedostatek pracovních sil se na Broumovsku začal projevovat zahájením války proti SSSR, v roce 1941- 42. Zajímavým momentem byla vzrůstající nespokojenost žen, kde řada z nich právě u Stalingradu ztratila své blízké, protože tam byly nasazeny divize sestavené a vycvičené ze sudetských Němců.

Pokud zůstali na Broumovsku Češi, bylo jejich postavení značně složité. Do konce války neměli klid. Byli neustále vyslýcháni, museli se pravidelně hlásit na gestapu. I pak však zůstávala výroba relativně značně vysoká.

Nezměnil se podstatně ani okruh vývozu. Počet zaměstnanců na měsíční plat bylo 123. a počet dělníků bylo 1.260. Jako majitelé byli přihlášeni Eduard Langer - Schroll nar. 1893 v Broumově, a JUDr. František Fischer, nar. 1890 v Kunčičkách v Orlických horách..Fischer byl prokuristou u firmy Schroll a jeho spoluvlastnictví se týkalo jen nepatrného procenta. Vedení firmy Schroll zůstalo i za okupace v rukou německého majitele. Eduard Langr - Schroll nevynechal žádné příležitosti, aby svou pozici zesílil. V předvečer Prvního máje 1941 vyznamenal čestnými dary dělníky a dělnice, kteří pracovali u firmy déle než 25. let. 7 jich pracovalo 50. let, 23 zaměstnanců 40 let, 6 zaměstnanců 30. let a ostatních, kteří pracovali přes 25 let bylo 200.