Hasiči Veba Olivětín, Dalším dokladovaným rokem je až rok 1979.

3. června 2013 v 17:25 |  Hasiči Veba Olivětín

Tento rok byl pro Broumovsko rokem, kdy musel čelit a posléze se vyrovnat s odstraňováním následků jedné z největších povodní, které Broumovsko zasáhly v červnu roku 1979.
Jak to bylo v těchto dnech v Olivětíně. Vlivem déle trvajících srážek došlo dne 17.června v poledních hodinách k ucpání průchodu pivovarského potoka pod mostem z důvodů naplaveného dřeva, které se místním hasičům podařilo odstranit a zajistit průchod.








Později v odpoledních hodinách se začala zvedat hladina Stěnavy a tak se sirénou začaly svolávat všechny dostupné členy požárního sboru a další zaměstnance z blízkého okolí. U nejvíce ohrožených provozů jako byly provozy tkalcoven a úpravny, které jsou nejblíže k řece, byla prováděna opatření proti proniknutí vody do provozů. Nejvíce ohroženým místem byl most spojující horní tkalcovny a teplárnu se spodní části závodu. Pod tímto mostem se začalo zachytávat velké množství naplaveného dřeva a tak jedna skupina dobrovolníků začala háky a jiným dostupným nářadím uvolňovat průtok pod mostem. To ale netrvalo dlouho, pak přišla druhá větší povodňová vlna, která přinesla velké kusy různého dřeva a průchod vody pod mostem se začal rychle zmenšovat.





Podobná situace byla i u mostu za teplárnou u hřiště, kde došlo k ucpání a voda začala zaplavovat prostor kolem teplárny a brát sebou zásoby uhlí ze skládky.









To již voda dosáhla horní hranice a bylo dílem několika minut, kdy se voda začala přelévat přes okraje břehu. Hlavní nápor vody vedl na provoz úpravny, který tvoří jakýsi tunel.







Proto jedna skupina začala ze skladu barev, který byl ve sklepě pod skladem CTX vynášet do přízemí zásoby barev do té doby, než voda vnikla do sklepních prostorů. Další skupina začala na provoze úpravny odvážet zboží, které bylo na velkonábalech do prvního poschodí.




Toto bylo zpomaleno tím, že se to muselo provádět výtahem, ale po nějaké době došlo k výpadku elektřiny. To již voda v provoze dosahovala přes půl metru a tak se za pomoci traktoru podařilo vyrazit na konci provozu velká dřevěná vrata a tím se podařilo zajistit aspoň volný průtok vody přes provoz.



















Přístup do závodu v této době již byl nemožný, jelikož pod mostem u pivovaru byla voda do výše 2. metrů a voda která se přelila přes most u hlavní vrátnice, strhala zábradlí a dlažbu na mostě. Po opadnutí vody zbyly přes most pouze traverzy a několik panelů.













Zatopeny byly všechny sklepní prostory a největší škoda byla způsobena pod provozem přípravny, kde byl umístěn podnikový archiv.




Provoz úpravny byl zcela odstaven, musely být demontovány všechny motory, které byly zatopeny vodou, ty se vysoušely v sušícím rámu a pak rozebrány, vyčištěny a postupně se uváděly do provozu jednotlivé stroje. Mezi tím všichni zaměstnanci úpravny čistili provoz od nánosu bahna a hasiči vyčerpávali vodu ze sklepních prostorů. Velkým nebezpečím pro pohyb po venkovních prostorách závodu byly volně plovoucí demižony s kyselinou, která se používala k neutralizaci vody na čističce odpadních vod.




Po opadnutí vody byla zprovozněna horní vrátnice, aby byl umožněn vstup do závodu, a vedení n. p. Veba ihned zabezpečovalo dodávku uhlí, jelikož zásoba na skládce zůstala pouze na několik dní, a opravu mostu u hlavní vrátnice. Byla to jedna z největších povodní na Broumovsku a škody byly na celém povodí Stěnavy.
Při stoleté povodni 19. června 1979, členové závodní jednotky SPO projevili ze všech složek největší obětavost při záchraných pracech v našem závodě. Byla to povodeň, která se nedala srovnávat s povodněmi z let 1956 a 1962. Náš závod byl téměř celý zaplaven vodou.








 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 3. června 2013 v 18:48

Hezké :-)

2 Katka Katka | Web | 3. června 2013 v 22:38

Takže dnes? Nic nového pod sluncem. Přírodu musíme respektovat...

3 Helena Helena | E-mail | Web | 4. června 2013 v 10:12

[1]: Nerozumím,co je na tom hezkého. 8-)

Když se na to člověk dívá,tak propadá beznaději.Já vám jen přei,aby se to neopakovalo.Tady včera ve zprávách znázornili graf,proč došlo k povodním.
V posledním třech měsících spadlo na metr čtvereční zhruba 350 L vody,to je za jedno čtvrtletí,A ZA POSLEDNÍCH PÁR DNŮ SPADLO NA 1 METR ČTVEREČNÍ PŘES 400 L VODY,COŽ JE VÍC,NEŽ ZA JEDNO ČTVRTLETÍ.

4 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 4. června 2013 v 22:20

[3]:To bohužel nebylo myšleno v dobrém. Voda kam se člověk podívá a stále stejné situace dnes i před léty.

5 Hanka Hanka | E-mail | Web | 6. června 2013 v 19:54

Hrozná podívaná, Mirku! ??? Připadá mi, že povodně se opakují v cyklech, zhruba po 5-6 letech. Je to pořád stejná hrůza. :-(
To jsi tenkrát fotil ty? Jako dokument jsou fotky parádní, ale bylo by líp, kdyby k těmto katastrofám vůbec nedocházelo! :-?

6 děda tik tak děda tik tak | Web | 6. června 2013 v 21:48

[5]: Celé jsem to tenkrát absolvoval tak, jak je to popisované včetně pořízení fotografií ze závodu a jeho okolí. Do dneška si vše živě pamatuji co taková voda dokáže. :-(

7 Hanka Hanka | E-mail | Web | 6. června 2013 v 22:19

To jsi dobrý, Mirku. Voda je hrozný živel! U nás byly velké záplavy v 85. roce, ale tenkrát jsem ještě nefotila. :-?

8 Pižlík Pižlík | Web | 7. června 2013 v 8:23

S povodněmi jste si také užili až až. Je to vždycky strašné neštěstí. Já pokaždé, když vidím záplavy, okamžitě se mi vybaví vzpomínky na rok 2002, kdy nikdo nic pořádně nevěděl a my byli připraveni, že v noci budeme muset opustit dům. Celou noc jsem nespali a chodili se baterkou dívat, kam voda postupuje. Nejhorší je, že dodnes slyším to zlověstné hučení vody. Nám se naštěstí zatopila jen zahrada dole.
Kamarádka, která přišla při povodních v roce 2002 úplně o všechno, včera musela jet do Litoměřic a říkala, že má strach tam jet. Při pohledu na zatopená místa, kde byl zaplaven a pak zbořen jejich dům se jí vybavují vzpomínky na tu hrůzu a dodnes s tím má problémy. Vůbec se s tím nevyrovnala.

9 pizlik1 pizlik1 | Web | 7. června 2013 v 8:31

Nejde mi vkádat komentář. Počkám do odpoledne, jestli se objeví. :-)

10 pizlik1 pizlik1 | Web | 7. června 2013 v 8:32

[9]: Teď se to objevilo, tak je to v pořádku.

11 bábina bábina | 11. června 2013 v 0:03

Ze svého okolí neznám takovou hroznou záplavu, která v současnosti zaplavuje  kraje jižních a středních Čech  a jak je vidět na archivních fotografiích. Dobře si pamatuji na větrnou smršť Olga, která se prohnala naším krajem v roce 1968. Z třešňového sadu zbyly jen pahýly. Mne smršť zastihla v ulicích Uh. Hradiště, kde praskaly skla v oknech. Všichni lidi z ulic se vtlačili do obchodů. Bylo to hrozné...

12 Hanka Hanka | 25. října 2014 v 16:19

Dobrý den, Mirku, na vaše doporučení jsem tady a musím říct, že to je hrůza. Vůbec si nepamatuji na záplavy v r. 1979, ale třeba to byla krajová záležitost. Mám velmi dobře v paměti záplavy v letech 1997 a 2002, v našem regionu byla povodeň před 4 lety, takže vím, co to dovede napáchat. Dívala jsem se na mapu, na pramennou oblast řeky Stěnavy, ono je to na severu a tam bude srážek ročně asi více, než je celorepublikový průměr. Pak stačí několik dní s deštěm v těch kopcích a stane se to, co je na fotkách. Musím vám pochválit jak to máte výborně zdokumentováno, popsáno a samozřejmě nafoceno. Fotit v takových podmínkách si vůbec neumím představit. A vůbec tehdy i práce hasičů a dalších, kteří se snažili zachránit co se dalo, to bylo hrdinství. Je to prostě živel, který se valí krajem a nejde zastavit. A pak ty škody... Tyhle pohromy by neměly být. Díky za nasměrování. Hanka :-)

13 děda tik tak děda tik tak | Web | 26. října 2014 v 15:52

[12]: Díky Hanko za uznání. Ono fotografování v takových podmínkách je něco jiného, než při jiných příležitostech. Fotografií  bylo víc, ale tenkrát to bylo na kinofilm a hodně jich bylo špatných vlivem deště. Rozvodnění je tady ovlivňováno přítoky z kopců a to se nedá nijak předpokládat kolik vody přiteče. Přeji hezké dny. Mirek :-)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama