Něco z historie obce Mařenice, část 3.

17. června 2013 v 17:18 |  Mařenice - historie

V Praze na Hradčanech získala palác, zvaný Toskansky. Ve Cvikově na náměstí zbudovala roku 1739 panskou sněmovnu. V ní od té doby až do zrušení patrimoniálního soudu pravidelně odbývány úřední dny. Hraběnka zemřela 15. října 1741. Její dcera dědička Anna Karolina, ovdověla po vévodovi Ferdinandovi Bavorském, přemístila své sídlo rovněž na Zákupy. Byla však obviněna císařovnou Marií Terezií z paktu s nepřáteli, roku 1743 vyhnána a její statky byly dány do správy císařské dvorské komisi, řízené hrabětem Rudolfem Chotkem. V letech 1747 - 1753 vládla Anna Karolína na Zákupech dále, po ní její syn Clemens Franz de Pauler, vévoda bavorský, do roku 1770. Jeho otec Maxmilian, kurfiřt bavorský, nový pán zákupských statků, zemřel roku 1777 bez nástupce. Za jeho panování vypuklo v roce 1775 selské povstání, zámek byl vypleněn a povstalci brzy nato přemoženi.
Za nového majitele Karla Augusta, hraběte rýnského, se vrátil zákupským majetkům dřívější blahobyt, přičemž se majitelem stává hrabě z Waldecku Maxmilian Josef ( 1795 - 1803 ), později kurfiřt bavorský. Ten se jako král bavorský vzdal českých statků, které obdržel od arcivévody Ferdinanda Rakouského ( od roku 1814 velkovévoda toskánský ) Od roku 1814 byla majitelkou Zákup Marie Luisa, dcera císaře Františka I. a manželka Napoleonova. Napoleonuv syn, vévoda ze Zákup ( které po její smrti dostal do majetku ) zemřel však již roku 1832, jeho matka roku 1847. Pak bylo vlastnictví císaře Ferdinanda I. Rakouského připsáno po jeho smrti roku 1875, císaři Františku Josefu I..Roku 1876 se Zákupy staly místem světodějné schůzky mezi Františkem Josefem I. a ruským carem Mikulášem II.
Světová válka ( červenec 1914 - říjen 1918 ) měla za následek vytvoření Československé republiky. Správa zákupského panství přešlo do majtku tohoto státu. Hajní revíru Mařenice podléhali Státnímu lesnímu ředitelství v Liberci ( v letech 1919 - 1926 náležely Zákupy Ředitelství statků v Brandýse ). Zákupy přicházely v úvahu již jako církevní patronát.
Ostatní dějinné památnosti se nacházejí pod různými poznámkami. Poté následují další tématické okruhy, zabývající se školou, kostelem, poštou, četníky, myslivnou, lékaři, spolky. Od roku 1100 nastává nové osídlování čech cestou pokojné kolonisace německými kmeny, z převážné části na pozvání vládců a vládnoucích šlechtických rodů. Tyto kmeny měly v zemi rozšířit německou píli a kultůru. Němečtí mistři učitelští požívali vyjímečného postavení, jejich obce byly nezávislé, volili si své soudce a obecní starší ( porotce ). Těžké případy rozhodoval statkář. Margenthal, Krombach a jiné pohraniční obce byly ( rovněž po roce 1100 ) založeny německými osídlenci.
Doba husitská a spory mezi šlechtickými rody působily nesmírné škody, někdejší německá laskavost šlechty začala narážet na odpor. Útisk sedláků a výpady loupeživých rytířů se staly příčinou toho, že třicetiletá válka přinesla i do našich končin strašlivé utrpení. Brambory se zde ujaly roku 1740 a ocenění došly zvláště v hladových letech 1771 - 1773.
Již roku 1640 vznikla v Obermergenthalu škola. Prvním učitelem byl jmenován Andreas Friedrich. Roku 1741 před sv. Martinem vpadla do země braniborská vojska; nad Labem začala zuřivě hospodařiti a nesmyslně berně zdvihla. Všechny osoby dospělé, kteréž dosáhly vhodné výše, násilím byly odvedeny. Lidé prchali do lesův a na svátek sv. Tomáše obvyklá bohoslužba sloužena býti nemohla, neb zdejší učitel i s preceptorem na útěku vojáky chyceni byli.
Léta páně jeden tisíc osm set padesát devět ( 1859 ) 12 tého září jest položen základní kámen této školy a okresním vikářem Dechante páterem Jakobem Jakowitzem za asistence místního faráře pátera Franze Görnera a obecního kaplana pátera Franze Ludwiga za příhovoru c. a k. Pana patronátního komisaře Petterse a c. a k. okresního úředníka Rincheka ze Cvikova slavnostně požehnán. Tato nová škola bude postavena Jeho cís. král. Veličenstvem císařem Ferdinandem I., nejvyšším a nejjasnějším konkurenčním způsobem obcemi Mařenice, Mařeničky, Naděje a Juliovka. Jeho veličenstvo císař Ferdinand poctil však mimo to obec samostatným podílem - darem 1.000 zlatých rak. měn. A krom toho věnoval ještě dřevo ze staré školy k libovolnému užití a upotřebení. Stavitelem byl Oppelt, mistr zednický z Trávníku ( ? ).
Obecním představeným v Mařenicích byl tehdy pan Franz Schier, sedlák č.p. 139, který se vyznamenal svým smyslem pro věci obecné, svou činností v pořádkumilovnosti. Obecní radní v Mařenicích pan Josef Köhler, č.p. 133, v Mařeničkách pan Josef Tischer, č.p. 4 v Naději pan Ignaz Pihan, č.p. 35 v Juliovce pan Ignaz Kreibich, č.p. 15. Představený školy a učitel pan Franz Jirschik. Dlouho potlačované přání přiškolených obcí bude od dnešního dne blíže skutečnosti; stará škola postavená 1709 byla na spadnutí, pro potřebu nedostačující, hrozící zřícením, již delší čas uzavřená, takže škola musela být umístěna v pronajatém lokále. Bůh dej této stavbě šťastné, klidně a požehnaně pokračovati dovršení vstříc. Mařenice, 12. září 1859 páter Franz Görner m. p. Farář.
Roku 1869, 14. května byl vyhlášen Říšský zákon o národních školách, jeden z důležitých zákonů z období vlády císaře Františka Josefa I. Nejhorší překážky kulturního rozvoje byly odstraněny, rozmach počal prouditi říší. Osmiletá povinná školní docházka zvýšila počet školou povinných dětí, takže v roce 1874 doposud dvoutřídní národní škola změněna na třítřídní, 1. ledna 1876 pak povýšena na čtyřtřídní. To ukázalo správnost rozhodnutí, jemuž školní budova vděčí za to, že hned poté, ač potřeba toho ještě nevyžadovala, byla škola odpovídajícím způsobem zprovozněna.
Roku 1878 odešel na odpočinek pan řídící učitel Jirschik. Jako uznání za svou činnost obdržel stříbrný záslužný kříž. 19. června 1876 bylo poprvé na zdejší škole zavedeno řemeslné vyučování ( ruční práce ). První učitelkou ručních prací byla slečna Laura Kretschmerová z Chrastavy. 13. června 1882 byla převzata školní zastava, v listopadu 1881 byla v průčelí školy osazena pamětní deska u příležitosti oslav stého výročí zrušení nevolnictví. Za touto deskou byla zazděna schránka s pamětním zápisem, podepsaným členy obecního zastupitelstva a spolků, jakož i zástupcem sousední obce. 4. září 1898 byl ve školní zahradě vystavěn válečný pomník, zhotovený na památku padlých v roce 1866 a jeho zakladatelem byl Spolek veteránů. Pomník byl předán obci.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Helena Helena | E-mail | Web | 18. června 2013 v 16:59

Ono není nikdy na škodu si přečíst,jak se to kde vyvíjelo.Z čeho jiného se máme poučit. :-)

2 děda tik tak děda tik tak | Web | 18. června 2013 v 17:11

[1]: Ono také záleží na každé obci, jak má tuto historii podchycenou a sepsanou. Dnes jsou možnosti umístění těchto podkladů na vlastní internetové stránky a tím zvyšovat  i případnou návštěvnost za zajímavostmi nejen těch minulých, ale i současných. :-)

3 Helena Helena | E-mail | Web | 18. června 2013 v 17:17

[2]: OK.Jak daleko je to k vám Mirku z Teplic?

4 děda tik tak děda tik tak | Web | 18. června 2013 v 17:25

Záleží na tom, které Teplice Helenko. U nás jsou nejbližší Teplice nad. Metují a ty jsou od Broumova zhruba 10 km. :-)

5 Helena Helena | E-mail | Web | 18. června 2013 v 17:36

[4]: Teplice v Čechách.

6 děda tik tak děda tik tak | Web | 18. června 2013 v 18:06

[5]: Teplice v čechách – Broumov okr.Náchod 254 km. a Teplice v čechách – Mařenice u Cvikova 90 km. Dávám ti vybrat kam by jsi se chtěla podívat. :-)

7 Helena Helena | E-mail | Web | 18. června 2013 v 18:08

[6]:Koukala jsem na netu,je to přece jen daleko.Musíme pouvažovat.Děkuji Mirku. :-)

8 Hanka Hanka | E-mail | Web | 19. června 2013 v 10:23

V Mařenicích máte historii podchycenou důkladně, Mirku, aspoň z mého pohledu. :-)
Dějepis mi nikdy moc nelezl do hlavy, nepamatovala jsem si jména ani letopočty, až na pár obzvláště zajímavých, přesto jsem z dějepisu maturovala a nějakým zázrakem to zvládla. ;-)  :-D
Máš můj obdiv, tohle bych nedokázala, jsem spíš na současnost ve fotografiích. ;-)

9 děda tik tak děda tik tak | Web | 19. června 2013 v 14:38

[8]: Ono záleží Hani na úhlu pohledu. Jedna věc je oficiální uveřejnění  historie na stránkách obce, a druhá je sbírání různých drobných zajímavostí o obci či města. :-)

10 Hanka Hanka | E-mail | Web | 19. června 2013 v 19:08

[9]: No jasně, Mirku, sbírání je rozhodně lepší, je to krásný zajímavý koníček a práce přímo detektivní. ;-)  :-)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama