close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Část 44. Broumov po roce 1945.

25. září 2013 v 17:11 |  Od minulosti k současnosti

Proces znárodňování započal na Broumovsku již v roce 1945, kdy podle rozhodnutí ministerstva průmyslu, zemského národního výboru v Praze a OSK (okresní správní komise) v Broumově, byly nejprve zavedeny národní správy na podniky Benedikta Schrolla a synové a Broumovská přádelna a tkalcovna Gryger a spol..Tyto podniky byly podle znárodňovacího dekretu presidenta republiky z října 1945 znárodněny. Ze čtyř závodů na Broumovsku - Olivětína, přádelna Meziměstí, ve Velké Vsi firma Gygar a spol. a Martímkovice firma Schur byla podle vyhlášky ministerstva průmyslu zřízena 23.7.1949 Veba n. p. Bavlnářské závody v Broumově. Průkopnickou činnost na poli iniciativy vedly především ženy přadleny a tkadleny broumovských textilek. Bylo to především údernické hnutí, ve kterém se nejvíce projevovala pracovní iniciativa. Již v roce 1947 předal předseda ÚRO Antonín Zápotocký pochvalné uznání Olivětínskému závodu za vzorné umístění v Národní soutěži ve výstavbě republiky. Dále to bylo například:

nositelé Československého vyznamenání práce III. stupně - bronzové medaile Za pracovní obětovast - vyznamenání dne 27. října 1949.
Emilie Šulcová, přadlena, Veba, n.p. bavl. závod Zd. Nejedlý, Broumov, Velká Ves.
Anna Vacková, tkadlena, Veba, n.p. Broumov.



Snímky bronzové medaile Československého vyznamenání práce - Za pracovní obětavost.
Zdroj informací: www.vyznamenání.net
Československé řády a vyznamenání - Czech Medals and Orders Cociety.

Hlavním exportním artiklem olivětínského závodu se po válce staly kapesníky, které našly odbyt hlavně v USA, Kanadě a Mexiku. V roce 1948 se zboží vyváželo celkem do 7 zemí. Výrobu prvních poválečných let provázely velké potíže pramenící ze všeobecného rozvratu národního hospodářství. Byla nouze o základní suroviny a vázlo zásobování, nebylo uhlí ani bavlna. Broumovsko navíc hluboce poznamenal odsun německého obyvatelstva a Schrollův podnik, stejně jako většina ostatních, ztratil řadu kvalifikovaných zaměstnanců, za které mezi novoosídlenci jen obtížně hledal náhradu. Proto již v srpnu 1945 žádala národní správa, aby odsun 15 klíčových výrobních specialistů a jejich rodin byl odložen. Z deportovaného počtu přibližně 22 tisíc broumovských Němců bylo povoleno zůstat více než padesáti odborným pracovníkům. Dokonce ještě v roce 1948 žádalo vedení olivětínského závodu o roční odklad jejich odsunu s odůvodněním, že by poklesla produkce, a podnik by tak nesplnil plán daný dvouletým plánem československého hospodářství. Nouze byla také o řadové dělníky, které z nejvzdálenějších vsí začal svážet podnikový autobus. Jinak se i nadále hodiny docházelo do továrny pěšky, neboť kolo bylo stále ještě velkým luxusem. 224 rodin zaměstnanců továrny trvale bydlelo v bytech olivětínské tovární kolonie.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Hanka Hanka | E-mail | Web | 29. září 2013 v 22:03

Poválečná doba byla hodně složitá. Člověk těžko domyslí, co všechno se dělo, teprve když si přečte třeba tvůj článek, Mirku, tak do té doby trochu nakoukne.
Já si toho z dějepisu moc nepamatuju a o Broumově nevím skoro nic. :-)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama