Prosinec 2013

PF - 2014

22. prosince 2013 v 13:04 Různé, nezařazené


Veselé Vánoce chci Vám teď přát,

aby měl člověk člověka rád,

aby jeden druhému štěstí přál a i ten nový rok za to stál!




Část 50. Pokračování článku ze vzpomínek p. Arn. Obsta na Olivětín.

21. prosince 2013 v 14:51 Od minulosti k současnosti

Olivětín byl známý svou plochou dráhou. Dodnes si pamatuji jména Rosák, Lucák, Špinka, a Havelka.Také jména našich domácích jezdců, pánů Ulwera, Fišera a Vlčka.To bylo slávy a návštěvníků! Povodně a zvyšující se náklady na údržbu, úbytek ochotných organizátorů a snad i vzdálenost od center, to vše se podepsalo na skutečnosti, že se v Olivětíně již ploché dráhy nejezdí.
Když se vybudovalo kluziště a hrál se hokej, nemohli jsme chybět. Jen kopaná se hraje dodnes.(dnes se již nehraje). Vzpomínám, že v dnešní škole byly nějakou dobu řádové sestry, že jsme k nim nesměli chodit, ale zato jsme občas navštívili cihelnu. Dívali jsme se na lanovky, které převážely svůj náklad z Benešova a zase se vracely, a někteří neukáznění z nás (ti odvážnější) se dokonce potají svezli. Lanovka už není, zůstaly po ní jen pilíře mostu přes cestu v Benešově. Cihelna už také není, ale byly tam alespoň postaveny garáže. Není ani slévárna. Ty tam jsou obchůdky, do kterých jsme chodili nakupovat. V prvním domě vpravo od hospody na Heřmánkovice bydlely Řekyně, ve druhém byla mlékárna, kde bylo vždy studeno, a kde paní Chmelíková prodávala z konví do džbánků mléko nebo podmáslí, jogurt za 0, 80 Kč. a sýry.



dům s č.p. 78 kde bývala mlékárna.

Vedle byl řezník pan Tůma, v dalším pekař pan Štandera ,kde byl také obchod se smíšeným zbožím.


Dům s č. p. 79 kde býval řezník.


Dům s č. p. 80 kde byla pekárna a obchod se smíšeným zbožím

Pak přišla na levé straně prodejna tabáku, a vpravo drogerie a pošta u Hvězdů.



Dům s č. p. 87 kde bývala prodejna tabáku. Později byl přestavěn na prodejnu potravin Jednota, nyní prodejna Hruška.


Dům s č. p. 139 kde bývala drogerie. Nyní přestavěn a užíván jako rodinný domek.

Pamatuji si ještě jednu malou prodejnu naproti slévárně. Prodávala tam paní Ryšavá a maminka mně u ní koupila motýlka na kolečkách. Tam jsem chodil rád, protože paní Ryšavá k nákupu vždy stočila z papíru malý kornoutek a nám dětem do něho dala zadarmo bonbony. Byly to třeba fialky, hašlerky, lesněnky, kousek cukrkandlu, atlasky nebo i nějaký čokoládový bonbon.Tak si v nás pěstovala budoucí zákazníky. Paní Ryšavá již dávno spí svůj věčný sen a obchůdek již dávno není.


V jedné z těchto vilek byla vzpomínaná prodejna p. Ryšavé.

Chodilo se nakupovat také k Pášmům. Vedle jídelny byl holič pan Tůma, kterého jsem se hrozně bál, protože nosil bílý plášť a připomínal tak doktora. Hrozně rádi jsme chodili za trať u Baboráků, kde za nízkými keři rostly v trávě jahody. Dříve Baborákových krásné stavení u trati stále stojí, ale závory, které svým cinkáním oznamovaly příjezd vlaku, již dávno nejsou. Hráli jsme si také u splavu na Stěnavě, chodili do Ráje, kde byla v provozu restaurace a prodávali tam zmrzlinu, a kde jsme čistívali studánky, ze kterých bylo možno se napít. Hrávali jsme si u potoka, na kterém u Buriánových bývalo máchadlo a nebylo dne, aby tam nějaká maminka nemáchala. Kousek nad máchadlem pod mostem jsme chytávali raky. Nevím, jestli se dá dnes v potoce máchat, a jestli se do něho raci vrátili, spíše zbyly jen vzpomínky. Nad mostkem byl kopeček Šramarák, na kterém se nádherně sáňkovalo.

Ještě bych se měl zmínit o loutkovém divadle, které vždy praskalo ve švech, o družině a družinářce paní Kučerové, na kterou rád vzpomínám, o jídelně, kde pan Klusáček vyráběl skvělou zmrzlinu a téměř obden pekl k obědu vynikající zákusky, o kuželníku, kam jsme chodili stavět kuželky. V hospodě u Vorlíčků bývaly tancovačky a maškarní bály. Za hospodou stával altán, kde se také tančívalo. Vedle pivovaru kaplička, kde se občas konala i mše, a jejíž střecha byla nedávno opravena. Často jsme se chodili máchat za hřiště do náhonu protékajícího Vebou a pokračujícího pod Černou stezkou a ulicí na Příkopech. Pod Černou stezkou byl mlýn, dnes opuštěný, kde voda z náhonu poháněla turbinu. Škoda jí i mlýna. Na konci Olivětína na křižovatce do Heřmánkovic a Hynčic byla také hospoda "U Habrů" a kousek za ní na Stěnavě stál mlýn a na mostě byly sochy. Mlýn nestojí a sochy nejsou. Určitě jsem na mnoho věcí zapoměl, ale to snad nevadí. Olivětín byl po válce pěkný, i když v některých domech byly ještě společné vodovody s typickými litinovými od- pady a označením Wasserleitung Braunau, společnými suchými záchody nebo společnými prádelnami ve dvorech. To se změnilo k lepšímu. Důvodem k zamyšlení je však otázka, jestli to všechno hezké zničil jenom režim, nebo zda to také nebylo a není v nás samotných. Vždyť hezky upravený dům, zametený chodník, zahrádka plná květin vypovídá o svém majiteli nebo uživateli víc, než co sám poví. Je otázka jestli jsme horší než ti před námi, a jací budou ti, co přijdou po nás.

Odtahová služba.

20. prosince 2013 v 16:14 Různé, nezařazené

Jsou případy, kdy jako motorista potřebujete využít odtahovou službu z různých příčin. Může to být nehoda nebo porucha, auto je nepojízdné a pak nezbývá než využít odtahové služby. Můžete se dostat i do situace, kdy budete chtít, aby majitel nebo provozovatel odtahové služby se finančně podílel na proplacení vzniklé škody. Tady se nabízí jedna z možností, najít si službu Pat a Mat a ta se již postará o vše potřebné.



Část 49. Jaký byl Olivětín dříve.

12. prosince 2013 v 18:28 Od minulosti k současnosti

K této části nelze nepřipojit i malé zamyšlení a vzpomínku od p. Arn. Obsta na Olivětín. Tuto písemnou vzpomínku mi poskytl p. Chalupníček při sestavování podkladů o činnosti ČSZ, o kterém jsem psal v předcházejícím článku. K tomuto vyprávění si dovolím přiložit i několik fotografií, které jsou sice ze současné doby, ale dokladují skutečnost této vzpomínky. Asi každý člověk má místo, kam se rád vrací, ke kterému ho cosi poutá. Zpravidla to bývají vzpomínky na prožité dětství, popravdě i nostalgie, a také srovnávání. Rád bych teď Olivětíňákům mnohé připoměl a přiblížil jim časy ne tak vzdálené, i když si ti mladší mohou říkat, že zřejmě popisuji dobu, kdy měl Žižka ještě obě oči. Jestli chcete, podělte se se mnou o moje vzpomínky.


Foto: ze sbírky p. Chalupníčka.
Fotografie z roku 1956 ukazuje část Olivětína, v pozadí bývalá cihelna.

Předesílám, že se cítím být tělem i duší Broumovák, ale moje dětství se váže k Broumovu - Olivětínu. Již jsem jednou napsal, že této čtvrti Broumova jsme jako město hodně dlužni. Snad málokdo z mladších ví, že Olivětín býval snad nejhezčí části Broumova. V Alšově ulici od Pivovarské restaurace až nahoru ke slévárně byl náš rajón. Ulici si pamatuji jako prašnou, ale zdobenou vysokými stromy, které byly postupně vykáceny kvůli chodníku .


Alšova ulice od pivovaru pokračující dále ke slévárně.


U největšího domu č. p. 83 jsme se scházeli nejvíc. Tam jsme také hráli na schovku, holky hrály panáka, nebo společně vybíjenou, kuličky, nebo jsme sedávali na lavičkách a zpívali. Prý docela pěkně. Rádi jsme se chodili dívat na mandl. Byl válečkový, naplněný žulovými kostkami a mandlování stálo korunu. Umístěný byl v řadě zděných kůlen vedle domu p. Ing. Neumanna (škvárák).


Mandl v Olivětíně. ( Je stále umístěn ve vzpomínané zděné kůlně. Sice prostředí není takové jako dříve, je odpojen od elektrického zdroje, ale po ručním odzkoušení je stále funkční.).

Na louce, kde dnes stojí panelové domy, jsme vysazovali "Pionýrský sad", myslím k ničemu. Měl asi nahradit park v zatáčce pod železničním mostem, kde byly vykáceny vzácné dřeviny a dodnes tam je pouze ohrada s odhozeným a nepotřebným materiálem z Veby - zkrátka nepořádek, i když alespoň oplocený.



( V současné době stále probíhá revitalizace celé severní části závodu).



Současný stav tohoto vzpomínaného pozemku.

Vzpomínám jak se ledovalo. Na rybníku před hospodou se řezaly velké kusy ledu, nakládaly se na saně a koňmi odtahovaly do kopečka. Tam se led sekal na malé kousky a házel do kapsového transportéru, jehož prostřednictvím putoval do sklepů. Rádi jsme zapřahali sáňky za saně a nechávali se do kopečka vyvézt, protože zpátky to už jelo samo. Dnes by to pro velký provoz automobilů asi tak dobře nešlo (a kde také vzít koně). V létě byl rybník bohatě využíván ke koupání. Byly zde lavičky a svítily lampiony. Rybník postupně chátral, ale na jeho výlov jsme se rovněž těšívali, protože při troše štěstí jsme dostali kapra. Vždy, když jdu kolem staré školy, lituji, jak sešla a v tu chvíli vzpomínám, jaké to bývalo, když jsem do ní chodil. Na stará kamna, někdy kouřící, do kterých se při vyučování přikládalo, na svoji první paní učitelku Vlastu Bednářovou, která se narodila 1. května, ale už nevím v kterém roce, na hodiny náboženství, které se pak nesmělo vyučovat. Pamatuji jak se na nádraží v Olivětíně vykládalo uhlí z vagónů a buď pan Urbánek s koňmi, nebo nákladní auta je pak převážela. Když jezdila auta, byli jsme vždy v pohotovosti, protože jim uhlí přepadávalo přes postranice a co mělo ruce a nohy, běželo s košíčky a kbelíčky sbírat. Přes Olivětín projíždělo mnohem více železničních nákladních vozů než nyní, protože ještě byla v provozu trať přes hranice v Otovicích. Přepravovalo se po ní hodně uhlí. Dodneška jsem se nedozvěděl, co bylo skutečným důvodem přerušení této trati a její devastace. Jak by se nám teď ta trať hodila. Ekologové by si pochvalovali, turisté i návštěvníci rovněž. Kdoví?.

Pokračování v dalším článku.

Střelnice Hubert - Broumov Olivětín. Střelecká soutěž.

8. prosince 2013 v 14:21 Střelnice

V sobotu 7.12.2013 se konal na střelnici Hubert v Broumově Olivětíně střelecký závod 11. ročníku "Memoriál Mikuláše Orbana". Jednalo se o střelbu z malorážkové pistole ve dvou kolech. První kolo se střílelo na pevný terč a v druhém kole na otočný terč. Střelnice je umístěna v okrajové části Olivětína za fotbalovým hřištěm v přírodním prostředí.. Jedná se o nekrytou střelnici, pouze střelecké posty jsou kryty. I když ten den foukal studený vítr a zem byla pokryta prvním větším množstvím sněhu, přesto počasí slibovalo ucházející podmínky pro konání této soutěže. Již při příchodu na střelnici očekávání v dobré účasti nezklamalo, a přilehlé parkoviště bylo z polovičky zaplněné. Přihlášených soutěžících střelců se sešlo 23 a začátek probíhal přesně podle propozice.
V 8.30 hod. byla instruktáž o průběhu celého závodu, včetně bezpečnostních zásad. V 9,00 hod. bylo zahájeno první kolo ve střelbě na pevný terč. Všechny střelby byly časově limitovány. Po prvním kole bylo připraveno další a to na otočný terč. Ten se zobrazoval na dobu 3 vt. a pak se natočil bokem na dobu 7 vt. Poté se opět natočil do střelecké pozice na dobu 3 vt. Takto se to opakovalo do ukončení časového limitu. Nastřílené zásahy byly kontrolovány a zapisovávy pro soupis do výsledkové listiny, a k vyhlášení vítězů. To se uskutečnilo po skončení obou kol a sepsání dosažených výsledků včetně vyvěšení výsledkové listiny. Celý průběh ukazuje několik přiložených fotografií.





















Soutěž navštívil také p. Franc zkušební komisař pro ZP, který pozval všechny zájemce o návštěvu nově zřizované nejmodernější kryté střelnice v Meziměstí. Ta se buduje v bývalé Walzovce a bude zde k dispozici:
4 typy střelnic - až 8 střelců současně.
Střelnice A (50m) - pro dlouhé zbraně
Střelnice B (16m) - interaktivní projekční střelnice pro krátké zbraně
Střelnice C (25m) - s inteligentním závěsným terčovým systémem
Střelnice D - laserová, simulační střelnice - u bowling baru

Starý a nevyužitý objekt v Meziměstí dostane díky rekonstrukci novou podobu. Vzniknou v něm skladištní plochy, vnitřní sportovní střelnice, obchodní prostory, víceúčelový cvičební sál, restaurace, solná jeskyně, dětský koutek, bowling s barem a tělocvična.
Pro zájemce odkaz zde: Walzlovka

První adventní neděle v Broumově.

3. prosince 2013 v 17:22 Broumov aktuálně

První adventní neděle se nesla v duchu rozsvícení vánočního stromu na Broumovském náměstí, kterému předcházel kulturní program. Letošní vánoční strom pochází z Šonova u Broumova. Jedná se o jedli bělokorou, kterou daroval městu p. Jiří Martinec s rodinou. Večer zahájili herci divadla Duchcov s laděným námětem Staročeských vánoc. Celé představení bylo doplňováno o známé české koledy za pozorného sledování velké části nejen dětské populace, ale i těch starších. Byla to příležitost k setkání a popovídání si nejen u nabízených teplých nápojů, ale i případnému posilnění teplých klobás, či grilovaného masa. Po představení vánoční pohádky uvítal všechny přítomné místostarosta Kamil Slezák a Martin Lanži, duchovní a vedoucí správy Římskokatolické církve. Všem přítomným a občanům města bylo popřáno klidných příprav a prožitku vánočních svátků. Pak již následovalo očekávané rozsvícení vánočního stromku, které se sice v samotném začátku nevydařilo, ale jak se říká konec dobrý, všechno dobré. Tak se i po této drobné technické závadě podařilo rozsvítít stromek celý.Zbytek večera byl vyplněn vystoupením česko - polské folkové kapely Benjaming´s Clan .