Část 53. Nádraží Olivětín.

17. února 2014 v 17:32 |  Od minulosti k současnosti

O nádraží v Olivětíně jsem již jednou psal a to v souvislosti s tím, že dne 25.července 1875 bylo otevřeno nádraží v Olivětíně, kdy tudy zároveň projel první oficiální vlak do Broumova. Zároveň v tomto roce 1875 byla továrna spojena železniční vlečkou o délce 795 metrů s nádražím v Olivětíně. Původní název byl Heřmánkovice Olivětín.


Nádraží Heřmánkovice, Olivětín z roku 1904 - výřez z pohlednice.

Právě k tomuto nádraží a využí jeho okolí bych chtěl uvést jednu zmínku, a to o několik desítek let později od uvedeného data. Sice uvedené roky nebudou tak přesné, ale na skutečnosti to nebude mít podstatný vliv. Kolem roku 1950 byl u toho nádraží zřízen manipulační sklad dřeva, a to bylo připravováno pro papírenský průmysl. Pro těžbu dřeva k tomuto účelu bylo vybíráno vhodné vlákninové dříví jako je smrk, borovice, osika. Dřevo bylo pokráceno na 1 m. délky a ručně pořízem zbaveno kůry. Odtud pak bylo odváženo převážně do Krkonošských papíren. Rozvoj papírenství byl ovlivněn nejen vynálezem papírenského stroje, ale také rozvojem chemie, který umožnil výrobu papíru z celulózy získané ze dřeva. Dálší fáze pak již byly prováděny přímo ve výrobně papíru, kde se seká na štěpy. Potom dochází k vaření, praní, třídění, bělení, sušení. Prvovýroba je na následujích fotografiích a chodila sem pracovat řada místních občanů.


Foto: ze sbírky p. Kujanové.


Foto: ze sbírky p. Kujanové.


Foto: ze sbírky p. Kujanové.


Foto: ze sbírky p. Kujanové.


Budova současného nádraží se mnoho nezměnila, pouze jsou odstraněny dřevěné stavby a v celém prostoru jsou vzrostlé stromy.

Do předchozího článku pod názvem tělovýchova a sport, byla dodatečně vložena jedna ze starších fotografii hokejového mužstva Olivětín.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Intuice Intuice | E-mail | Web | 17. února 2014 v 17:39

Pěkné špalky dřeva. A všechno ručně! Tam to muselo ale vonět! Jednou jako dítě jsem byla ve výrobně papíru, vypadalo to tam úplně jinak, než jsem očekávala. :-)

2 děda tik tak děda tik tak | Web | 17. února 2014 v 18:02

[1]: Vůně dřeva, to je něco jako vůně bramborových natí, když se pekly brambory. Na to se nezapomene. Jak vypadá výroba papíru nevím, ale dnes to bude asi všechno moderní a strojní výroba. Záleží na tom kdy jsi tam byla. :-)

3 Intuice Intuice | E-mail | Web | 17. února 2014 v 18:04

[2]: Asi tak v roce 1975. :-)

4 děda tik tak děda tik tak | Web | 17. února 2014 v 18:28

Tak to není zas tak dlouho. I když přes 40 let se určitě změnilo hodně. Kdepak to bylo. :-)

5 Helena Helena | E-mail | 18. února 2014 v 16:41

A víš Mirku,že takových skladišt´ dřeva bylo u nádražních budov víc?Taky sklady uhlí měly výhybku z kolejí.Alespoń takhle to bylo v Těšíně,s uhlím.Dřevo bylo spíž u nádraží v podhorských oblastech.Funguje vám nádraží dodnes? :-)

6 děda tik tak děda tik tak | Web | 18. února 2014 v 16:50

V provozu je jako zastávka na znamení. Prodej jízdenek na pokladně byl zrušen, takže si ji musíš Helenko koupit ve vlaku.Jinak rozšířšené služby jsou pak na nádraží v Broumově, nebo v Meziměstí. :-)

7 Hanka Hanka | E-mail | Web | 18. února 2014 v 18:53

Mně se tak líbí tyhle staré fotky, Mirku! :-) Kluci se kření, kolem pěkně vyskládané rázy dřeva, hromady odřezané kůry, vůni si dovedu živě představit, ... to je romantika! ;-)  :-D
Taky jsem zamlada odkorňovala kmeny pořízem, ale jen v malém na dědově zahradě. :-)

8 pizlik1 pizlik1 | E-mail | Web | 18. února 2014 v 19:24

Nádražní budovy jsou si podobné jako vejce vejci a určitě tam ještě jsou i  nádražní byty. :-)

9 děda tik tak děda tik tak | Web | 19. února 2014 v 14:33

[7]: Takže si Hani dovedeš představit, jaká to byla práce. Kůra se vázala do otepí a prodávala se na otop. Dnes by se asi využívala jinak. :-)

10 děda tik tak děda tik tak | Web | 19. února 2014 v 14:36

[8]: Je vidět Ilonko, že nezapřeš povolání, když znáš využívání těchto budov. Jinak máš pravdu, že první poschodí je obydlené. :-)

11 bábina bábina | 19. února 2014 v 14:46

Bodobné válečky vznikají jako odpad při výrobě dýhy.  Kupujeme jich na topení, ale už nařezané na 33 cm.

12 děda tik tak děda tik tak | Web | 19. února 2014 v 15:03

[11]: Není to nějak velký odpad? Neznám jak probíhá výroba dýhy, ale dnes se takové dřevo dá zpracovat i na další produkty. :-(  :-)

13 Hanka Hanka | E-mail | Web | 19. února 2014 v 18:48

[9]: Trochu si to představit dovedu, Mirku. :-)

14 bábina bábina | 26. února 2014 v 16:51

[12]: Nevím, jak probíhá výroba, ale mají asi nařezané, očištěné kůry klády různých průměrů, které upínají do nějakých strojů. Podstata je máčení ve vodě, kdy se začnou odlupovat jednotlivé části. Odpad, ty válečky jsou také různých průměrů, od zhruba 10 cm až možná do 50 cm. Pak to začne asi praskat a to je špatně. Když ten odpad dovezeme, je dřevo nasáklé vodou, musí se nechat dobře vysušit, aspooň jednu sezónu nechat ležet.Nevím, kde všude se dýha vyrábí, ale mám takový dojem, že jen v Uherském Ostrohu.

15 bábina bábina | 26. února 2014 v 16:53

kůry zbavené klády
Co se týče odpadu, také si myslím, že je velký. Ale jinak to asi nejde...

16 děda tik tak děda tik tak | Web | 26. února 2014 v 18:53

[14]: Díky za informace, rád se dozvím něco nového. :-)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama