Říjen 2014

Park Alejka

29. října 2014 v 14:16 příroda
Alejka je nejstarší městský park v Broumově. Byl založen již na počátku 19. století, a to na místě bývalých parkánů. Park získal své jméno díky jírovcové aleji lemující hlavní promenádu v jeho horní části. Purkmistr Linde nechal na bývalých parkánech městského opevnění vysázet v letech 1814 - 1815 první jírovcovou alej, která dala jméno celému parku. Ve svých pamětech ho zmiňuje i spisovatel Alois Jirásek, který studoval na zdejším gymnáziu. V letech 2007 až 2010 Město Broumov zrealizovalo komplexní obnovu celého parku a to díky významné podpoře Nadace Proměny. K tvorbě architektonického návrhu i v průběhu samotné realizace byla přizvána broumovská veřejnost. Lidé rozhodovali o obnově aleje, podíleli se na výběru druhu stromů pro nové stromořadí, pátrali po historii Alejky a řadou dobrovolných akcí oživili prostor před proměnou. Děti z místních škol tvořily návrhy mobiliáře, vymýšlely příběhy o Alejce a pomáhaly s výsadbou nové jírovcové aleje.

Architektonický návrh nové Alejky zpracoval atelier AND. (Zabývá se navrhováním budov, tvorbou interierů, zahradní architekturou a urbanismem.) Stavbu realizovala v roce 2009 firma Gardenline. (společnost která poskytuje na profesionální úrovni kompletní služby v oblasti zahradní a krajinářské architektury včetně související stavební činnosti.) Proměny parku Alejky podpořili: nadace Proměny 23,5 milionů Kč. Město Broumov 7 milionů Kč. Gardenline alejové stromy v hodnotě 600 tisíc kč.



Pohled na městské sady z roku 1922 ( dnes park Alejka)


Hlavní promenáda v horní části parku. Na jedné z laviček na pravé straně je na opěradle uveden tento text.



Jedno ze schodišť vedoucí od náměstí.























Že jste unaveni po dlouhé procházce parkem ? nevadí. Stačí projít cestičkou kolem skluzavky, odbočit vlevo a během 5 minut Vás rádi přivítají v tomto HOTELU VEBA.



Pro potěšení.

26. října 2014 v 22:17 Různé, nezařazené
Chcete se potěšit nádhernou písničkou, která má navíc moc krásná slova k zamyšlení. Určitě se stane Vaší oblíbenou a děvčátko, které ji zpívá svým hezkým hlasem bude pro Vás opravdovým zážitkem. Nejen slova, ale i prostředí vytvářejí prostor pro zamyšlení nad dnešní dobou. Všude tam, kde zášť a zloba v klíně lidí nocuje, nenávist tvoří všichni lidé pokřivených páteří. Lakota kde s nenávistí vysedává u dveří, zaprodancem všeho zla jsou ti,kdo se ji napájí.

video zde

Podzim u vody.

22. října 2014 v 16:13 příroda
Podzimní dny se sice krátí, ale přinášejí další příležitostí k zachycení zbarvování přírody. Nejeden fotograf považuje toto období za nejbarevnější období roku. Sice jsou dny kratší, rána mlhavá, tak každá chvilka hezkého prosluněného dne láká do přírody. Není důležité, jestli zamíříte do lesa, k vodě, nebo jen tak bez cíle.




I tady by někde měla být voda.



Hastrmane tatrmane HALÓ, na pentle se dívka těžko chytí, zkus nabídnout víc než vodu k pití.



Sněm nejen na vodě.





a.s. Veba živě.

19. října 2014 v 10:20 Broumov aktuálně
O dni otevřených dveří v a.s. Veba Olivětín ze dne 4. října letošního roku, jsem psal následující den 5. října 2014. Pro doplnění uvedeného článku přikládám něco z přímého nahlédnutí do těchto prostor.

zde a také zde

Rozhledna na Čápu.

12. října 2014 v 17:44 Zajímavosti z cest

Podle nadpisu by se někdo mohl domnívat, že se jedná o omyl, nebo záměnu v textu tím, že by mělo být uvedeno čáp na rozhledně. Jedná se skutečně o novou rozhlednu, která byla otevřena v září tohoto roku. Její umístění je na vrchu Čáp v Adršpašsko - teplických skalách. Nabízí se zde pohled na Adršpašsko-teplické skály, ale i na Krkonoše, Orlické, Jestřebí i Javoří hory. To vše ale za dobré viditelnosti. Ani v sobotu, kdy bylo slunečno a v údolí dobrá viditelnost, na rozhledně foukal studený vítr a vzdálenější pohoří se utápělo v mlze. Tomu také nasvědčují některé přiložené fotografie. Rozhledna se nachází ve výšce 786 m n.m. Třináctimetrová rozhledna byla postavena pomocí vrtulníku, který vynesl nahoru její díly. Důvody pro výběr místa na Čápu byl jednak ten, že menší dřevěná rozhledna tu stávala již za první republiky a která se rozpadla. Dalším důvodem je také to, že rozhledna přivede do této oblasti víc návštěvníků a uleví se tak skalnímu okruhu v Adršpachu. K této rozhledně do Jiráskových skal se můžete dostat pěšky z Teplic nad Metují, na kole nebo autem až k baroknímu zámečku Bischofstein, nebo také ( Bišík ). Na vršek Čápa stoupá turistická cesta od zámečku vpravo a úžlabím kolem několika chalup a chat na okraji lesa. Cestou k vrcholu projdeme kolem několika zřícených bloků a balvanů, protáhneme se těsnou sklaní branou a mezi pískovcovými věžemi dojdeme na vyhlídkovou plošinu.



Z levé strany přijdete od zámečku a pokračujete po této cestě.


To je poslední chalupa a cesta vede lesem po obou stranách.


U tohoto rozcestníku odbočíte vpravo a pokračujete již cestou necestou.


Kolem jsou různá uskupení kamenů a balvanů.



Předpokladem je vhodná obuv.


Tady se už blížíme ke zmíněné brance.


Není tak úzká, jako spíše nízká.


Závěrečných několik schodů a můžem se těšit na pohled nové rozhledny.



Tady je v plné kráse. I tady je vidět, že návštěvnost toho dne byla dost velká.


Ještě několik pohledů do zamlžené krajiny a pak honem dolů, kde to tolik nefoukalo.





V dálce na jedné ze skal byl vidět pohyb, tak jsem ho trochu přiblížil.

Pokud by se ještě někdo chtěl zdržet v této hezké krajině, může se podívat jak se tato rozhledna stavěla.












Cyklostezky Broumov.

8. října 2014 v 19:23 Sport

Již delší dobu se hodně hovoří o budování cyklotras a cyklostezek nejen ve městech, kde je hustý automobilový provoz, ale i v obcích a menších městech ke zlepšení tohoto oblíbeného sportu. Jedna část cyklostezky z Olivětína pod broumovský klášter byla uvedena do provozu v letošním roce. Další část je ve výstavbě a vede přes Otovice až k hranicím s Polskem. Začátek cyklostezky by měl podle informací začínat u Pivovarské restaurace s pokračováním podle náhonu pod klášter. Orientačním bodem pro odbočení na tuto cyklostezku může být zbouraný mlýn, který je ze silnice před mostem vidět. Ten se také zřejmě stane památkově chráněným orientačním bodem. Jakmile se dostaneme přes most máme vyhráno a již z dálky je vidět označení pro cyklostezku. Ovšem musíme dát pozor na padájící větve ze stromů, které přesahují nad stezku a v tomto období i na zrádné kaštany schované pod padajícím listím. Je zde vybudované vkusné odpočinkové místo, kde ovšem chybí informace na prázdné informační desce. Pak nás už jenom trochu překvapí změna povrchu z asfaltky na dlažbu, která slouží jako zpomalovací retardér pro rychlejší kolaře před vjezdem na most, kde je potřeba slézt z kola a překonat pár schodů. Tento poslední úsek v městské památkové rezervaci je z drobných kostek, což prosadili památkáři. Ovšem po dobu, kdy tu byla rozbahněná úzká cestička jim její vzhled nevadil. Jakmile se dostaneme na hlavní komunikaci čeká nás nová opravená silnice, překonáme křižovatku a hned za mostem přes Stěnavu odbočíme vpravo. Zamíříme kolem Baru za vodou a cesta nás navede na nově budovanou cyklostezku kolem Otovic směrem k polské hranici. Zatím stezka končí nedaleko sušky v Otovicích, ale práce stále pokračují. Jízda na kole po této části je příjemná. Při cestě je i několik drobných sakrálních památek, které Vás donutí k zastávce a prohlédnutí. I ty se snad dočkají úprav a budou ozdobou zdejší krajiny.



Zbouraný mlýn jako orientační bod k vjezdu přes most na cyklostezku.



Cesta vpravo, Černá stezka vedoucí k městu.




Odpočinkové místo pro unavené kolaře a další návštěvníky.





Tady je zmiňovaná změna povrchu.


Přechod přes řeku, kde most končí několika schody.


Tady je již nově opravená komunikace, která vede ke křižovatce, kde je nutné odbočit vlevo k dalšímu mostu.


Tady již jsme na prvních metrech nově budované cyklostezky.



Při pohledu zpět, je takovýto pohled na město a klášter.



Tudy se blížíme k čističce odpadních vod, kde je také útulek pro psy.



Tato část vede k Otovické sušce, kde je zatím konec a její další část je ve výstavbě.




Tady se dá také odbočit vlevo a přejet na hlavní komunikaci.









Den otevřených dveří.

5. října 2014 v 18:59 Broumov aktuálně
Den otevřených dveří pro širokou veřejnost se uskutečnil v a.s. Veba závodu v Olivětíně v sobotu 4. října 2014 od 9.00 hod. Závod má za sebou dlouhá a zajímavá léta svého rozvoje, než dosáhla současné podoby. Jistě nebude na škodu v krátkosti připomenout některá významná období. Pokud nebudou následující řádky pro některé čtenáře natolik zajímavé, může tuto část přeskočit.

Počátkem roku 1840 bylo uděleno povolení ke zpracování bavlny firmě Benedikt Schroll v Hejtmánkovicích. V následujícím roce koupil Benedikt Schroll Dauschovo bělidlo v Olivětíně s mnoha budovami a sušírnou. Bělidlo mu benediktini pronajímali až do roku 1874, kdy padlo za oběť stavbě železnice spojující Broumov s okolním světem. Benedikt Schroll se po vyučení obchodníkem v Praze, převzal někdy v první čtvrtině 19. století štafetu otcovy živnosti a podnik vedl až do roku 1853. Po něm firmu řídili jeho dva synové, Augustin a Josef Edler Schroll. 1. května roku 1856 proto Benedikt Schroll požádal Okresní soud v Broumově o povolení výstavby mechanické tkalcovny bavlny pro 220 stavů v Olivětíně, v místech, kde dosud stály objekty jeho úpravny prádla. Olivětínská tkalcovna se stala vůbec první mechanickou tkalcovnou nejen na Broumovsku, ale i v celých severovýchodních Čechách. V budově mělo být ve dvou řadách rozmístěno 220 stavů poháněných jednak parním strojem, jednak vodní turbinou z blízkého mlýnského náhonu. Po vydání povolení byla stavba ihned zahájena a již na počátku příštího roku pracovalo v továrně 110 mechanických stavů poháněných turbínou. Rozvoj Schrollova závodu v Olivětíně šel tak rychle, že mu ostatní podnikatelé nemohli stačit. V roce 1858 byl uveden do provozu další parní stroj. Sotva se na trhu s bavlnou urovnaly poměry, hospodářskou krizi ve firmě vystřídaly osobní rozepře Augusta Schrolla a jeho mladším bratrem Josefem Edllerem Schrollem. Rozdílné názory na další vývoj firmy vedly Augusta v roce 1865 k rozhodnutí z podniku vystoupit a založit si v Broumově vlastní nezávislou textilní společnost. Josefova firma s titulem c.k. privilegovaná továrna dostala název Přádelna a tkalcovna Benedikta Schrolla syn. V roce 1870 byla postavena druhá mechanická tkalcovna v Olivětíně v důsledků zvýšených poptávek na bavlněné zboží pro armádu. V roce 1876 začala v Olivětíně výstavba třetí mechanické tkalcovny se 420 stavy, což znamenalo definitivní konec práce venkovských tkalců. Veškerá výroba se soustředila pod střechy olivětínské tkalcovny. Rok po dokončení nové tkalcovny zahájila v roce 1880 provoz i nová barvírna. V roce 1893 pracovalo v Olivětíně pod vedením 3. ředitelů 1949 dělníků, 1665 mechanických stavů bylo poháněno 22. parními stroji. V témže roce představovalo továrnu celkem 75 budov, 25 parních strojů, 2 parní turbíny. V roce 1902 již v Olivětíně pracovalo 1827 mechanických stavů a žakárové tkaní na 190 stavech čtvrtého provozu tkalcovny prožívalo nebývalý rozmach. Pomineme li následující léta, dostaneme se do roku 1945, kdy v srpnu se řízení ujala národní správa, která trvala až do října, kdy byl Schrollův podnik znárodněn. Počátkem roku 1946 se stal základem vládou nově zřízeného národního podniku Východočeské bavlnářské závody se sídlem v Náchodě. Současně se vznikem podniku Meta ministerstvo průmyslu vydalo v roce 1949 vyhlášku, která s účinností od 3. října 1949 zřídila pro oblast Broumovska nový národní podnik se sídlem v Broumově - Olivětíně. A protože povlakové tkaniny, tzv. véby, patřily k tradičnímu sortimentu Schrollova podniku, dostal nový státní podnik název Veba, bavlnářské závody. I zde přeskočím některé roky, které rovněž měly svůj význam v novodobém rozvoji závodu. V prosinci roku 1992 se konala první valná hromada akcionářů, zastoupených z větší části více než třiceti investičními fondy, která se projevila v založení akciové společnosti a to pod obchodním názvem VEBA, textilní závody a.s. od 1. května 1992. Výroba lůžkoviny (damašky, satény, atlasgrádly ) - metráž a šité ložní soupravy. Tím se dostáváme do současnosti, kdy závod začal dostávat zcela nový vzhled, včetně nejmodernějšího strojního zařízení.




Snímek ukazuje budovu 3 a 4 tkalcovny, jejíž stavba byla zahájena v roce 1876. Snímek byl pořízen v roce 1979 při povodni a tomu také odpovídá jeho kvalita.


Tento snímek ukazuje zahájení revitalizace celé severní části závodu z roku 2012.


Toto je již v roce 2013.

Nyní Vás již zvu na vlastní prohlídku závodu, která začínala u hlavní brány závodu a kde byla možnost prvního občerstvení na dlouhou procházku a velmi zajímavou prohlídkou vlastních výrobních hal. Možnost byla prohlédnutí nejmodernějších stavů na tkalcovnách s pokračováním dalších provozů pro úpravu lůžkovin a dalšího vyráběného sortimentu. Z pochopitelných důvodů nemůžu ukázat všechna zařízení, ale něco přece jen bude. Před vstupem do provozů byla i soutěž pro návštěvníky o znalostech historie závodu, ukázkou bylo i vystoupení mažoretek a k poslechu i zábavě hrála skupina MAMUT.


Toto je jen první část skupiny, které přicházely po celé dopoledne.


Vystoupení mažoretek a hudební skupina Mamut.



Tkalcovna






Toto je budova tkalcovny z první úvodní fotografie.



Po této prohlídce tkalcoven byla možnost prohlídky dalšího provozu úpravny. Zde jsou zařízení pro úpravu jako pračka, opalovací stroj, mercelizace, bělidlo, sušící rámy, mand, tiskárna a řada dalších. Fotografie zde uvádět nebudu, ale aspoň na ukázku vzorkovnice potisku.



Z dalších ukázek byla možnost prohlédnout si nejmodernější techniku závodního hasičského sboru, kterou jsem již ukazoval při jiných příležitostech. Pak již vedla cesta k hlavní bráně závodu přes upravený park s pohledem na rovněž jednu upravenou budovu závodu.


Celá tato ojedinělá akce se setkala s velkým příznivým ohlasem, který se odrazil ve velké návštěvnosti cca kolem 1000 návštěvníků. Již od samého zahájení této prohlídky bylo parkoviště a přilehlé prostory stále plné. Již při prvním vstupu do závodu obdržel každý kupon na další občerstvení zdarma v závodní jídelně. Celému dni přálo hezké počasí, které napomohlo k příjemnému zážitku.


Podzim barví přírodu.

4. října 2014 v 19:13 příroda

Podzim je obdobím, kdy jsou stromy krásně barevné, slunce svítí zlatavým světlem a vytváří v přírodě úchvatné barevné scenérie. Souhrnným termínem podzim jsou označovány měsíce září, říjen a listopad. Listí má oranžovou barvu a opadává. Je to období dalších zábav, jako je pouštění draků, dlabání dýní, které patří k oslavám Hallowenu což je svátek, jehož původ sahá do období starých Keltů. Časem byl svátek nahrazen Svátkem všech svatých, (Dušičky).
Dříve na podzim, kdy se sklízely brambory se dělaly na polích ohníčky. Nanesla se suchá bramborová nať a ta se zapálila. Z pole se přinesly brambory a v horkém popelu se upekly. Dnes je místo toho moderní grilování. Možná si nejeden zavzpomíná na tyto radostné chvíle svého dětství.







Dřevěné mosty v lese Ráj, které slouží k přechodu přes strže na této lesní cestě. Těch je tu zbudováno celkem pět.








Podzimní návštěva

1. října 2014 v 16:19 Různé, nezařazené




Podzim zase rychle přišel,
senosedlák ven si vyšel.
Senoselka všeho nechá,
za sedlákem ven hned spěchá.

Návštěva dnes bude nová,
ze sousedního Tlumaczówa.
Jak to asi zvládnout mám,
co ji jenom k jídlu dám.

Postavu má, škoda mluvit,
sedlák se jen musí culit.
Co se jemu hlavou honí,
po očku však kouká po ní.