Komentáře

1 Katka Katka | Web | 24. ledna 2015 v 19:49

To by se mi bývalo taky líbilo, když jsme měli malou třetí dceru.....a ona byla pořád nemocná.

2 děda tik tak děda tik tak | Web | 24. ledna 2015 v 20:44

Ono se to takhle nezdá, ale přece jen nějaká fyzička k tomu musí být. A to nemluvím o zadní části. :-D :-)

3 Hanka Hanka | E-mail | Web | 24. ledna 2015 v 23:09

Takové cestování s mimčem si vůbec nedovedu představit, Mirku. ???
Abych pravdu řekla, jímá mě hrůza, když na silnicích potkáváme cyklisty s dětmi v cyklovozících. Připadá mi to hrozně nebezpečné. :-?

4 pizlik1 pizlik1 | E-mail | Web | 25. ledna 2015 v 14:35

Cestování s tak malým dítětem - do toho bych tedy nešla. To musí být učiněný dobrodruh.

5 Intuice Intuice | E-mail | Web | 25. ledna 2015 v 15:03

Cyklistika je dobrá, ale představuji si, chudák holčička, celý den zavřená sama ve vozíku... :-(

6 děda tik tak děda tik tak | Web | 25. ledna 2015 v 16:33

[3]:Ono hlavně Hani záleží na tom, kudy se jezdí a na ohleduplnosti ostaních. V tomhle případě podle vyprávění byla využívána převážně cyklostezka, kterých je ve Francii hodně a kopírují většinu měst. :-)

7 děda tik tak děda tik tak | Web | 25. ledna 2015 v 16:42

[4]:Každý sport má své klady a záludnosti. Jde o to s jakou odpovědností je provozován a jaké podmínky jsou v takovém případě pro děcko vytvořeny, aby i ono si takových výletů užívalo. :-)

8 děda tik tak děda tik tak | Web | 25. ledna 2015 v 17:02

[5]:Představy a skutečnost je trochu jiná. Nedá se do všech podrobností psát o průběhu celé besedy jak cesta probíhala. Jednotlivé dny byly přizpůsobeny nejen vlivům počasí, ale i potřebám dítěte, takže se nedá hovořit o tom, že by trávilo celé dny ve vozíku. Taková beseda se musí absolvovat a vidět, jak jsou také výlety připraveny včetně jejich průběhu. Myslím, že v takovém případu je děcku věnována větší pozornost a péče, než některým, které tráví celé dny doma a i bez dozoru. :-)

9 Hanka Hanka | E-mail | Web | 25. ledna 2015 v 17:52

[6]: Ano, to se dá, ale jezdit s děckem tímhle způsobem po frekventovaných silnicích je hodně velké riziko, Mirku. :-?

10 Jirka Jirka | E-mail | Web | 25. ledna 2015 v 19:36

Vydat se s mrňousem ve vozíku na takovou dlouhou cestu - to je otázka jestli při rozhodování zvítězí nadšení nebo rozum. Měli štěstí, dobře to dopadlo.

11 Jarka Jarka | Web | 26. ledna 2015 v 10:23

S malou dcerkou to musela být dost komplikovaná cesta, ale zase je fajn, že manželka nemusela zůstat s mimčem doma a celá rodinka byla pospolu. :-D

12 Ji Hei - Fotografie Ji Hei - Fotografie | E-mail | Web | 26. ledna 2015 v 18:06

Smekám - to je odvaha. Ale musela to být nádhera. Já bych tu odvahu neměla, ale mají na co vzpomínat po zbytek života..:).

13 děda tik tak děda tik tak | Web | 26. ledna 2015 v 21:28

[10]: Nebyla to jediná cesta. :-)

14 děda tik tak děda tik tak | Web | 26. ledna 2015 v 21:33

[11]:Každá taková cesta musí mít jisté komplikace, důležitý je výsledek a spokojenost všech. :-)  :-)

15 děda tik tak děda tik tak | Web | 26. ledna 2015 v 21:45

[12]:Vzpomínek a zážitků má určitě víc.Na kole projel velkou část Evropy. V létě 2001 podnikl náročnou cykloexpedici „Na kole napříč Evropou z Čech až do Afriky“ – 5750 km v 10 státech a na 2 kontinentech.
V sedle svého kola zdolal také cca 120 horských průsmyků a sedel, jako např. Passo dello Stelvio 2758 m, Timmelsjoch 2509 m, Edelweisspitze 2571 m a mnohé další. Na plně naloženém kole se také podařilo vyšlapat až na alpskou horskou chatu Pirovano nacházející se v nadmořské výšce 3050 m. Na přelomu roku 2007–2008 uskutečnil 9320 km dlouhou cykloexpedici napříč celým australským kontinentem ze západu na východ. V roce 2010 následovala půlroční cyklocesta Amerikou, při níž Martin se ženou Renčou našlapali na svých kolech 7000 km po Kubě, Mexiku a USA. Do dnešních dnů procestoval více než 40 zemí a tím rozhodně jeho cestovatelské plány nekončí. Cestování se stalo jeho životem, drogou i radostí, které se hodlá věnovat i v budoucnu.
Jako horský průvodce působil např. ve Walliských či Julských Alpách, v pohoří Dachstein, na Ukrajině, v Norsku, na Islandu, v Keni a také Pákistánu. O_O

16 Ji Hei - Fotografie Ji Hei - Fotografie | E-mail | Web | 26. ledna 2015 v 22:14

[15]: O_O  O_O  O_O ! No tedy - nemám slov, cítím upřímný obdiv - to musí být fyzička! A také psychická síla, velká touha po dosažení cíle, schopnost hrábnout si až na dno - neskutečná houževnatost. A těch zážitků, zkušeností, vědomostí... No - dávám oba palce nahoru! :) Paráda! :)

17 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 27. ledna 2015 v 23:13

S tak malým dítětem jsme necestovali. Až později jsme se syny pojezdili okolní vesnice, krajinu na kolách. V sobotu odpoledne nebo v neděli - to byly naše společné zážitky se syny. Ale mají můj obdiv. :-)

Komentáře jsou uzavřeny.