Jaké bylo a je loutkové divadlo v Broumově. 3. část.

8. září 2015 v 7:00 |  Loutkové divadlo



Pamatuji se také na léta, kdy soubor měl 5-6 vodičů loutek, zrovna tolik lidí mluvilo ve vaně za loutky, a dále osvětlovače a zvukaře v jedné osobě, ale také pamatuji, že jsme některý rok zůstali dohromady asi 4, takže jsme museli texty nejprve namluvit na magnetofon včetně zvukových efektů a pak titíž lidé loutky vodili dle zvuku. Rovněž zůstali vzpomínky na nezapomenutelné reakce dětského publika, kdy nabitý sál velice hlasitě a sám od sebe a velice zaujatě upozorňoval káčátko, že za keřem na něho číhá liška, nebo v jiné hře fandil Kašpárkovi, nebo by jistě inzultoval Ježibabu nebo draka, kdyby mezi hledištěm a jevištěm nebyla ona ohrazená "vana" s mluviči, která z pohledu od diváků vypadala přesně jako orchestřiště v klasických divadlech. Další, i když nechtěnou, nezapomenutelnou reakcí dětského publika byl okamžik z představení Ďáblův Most. Tehdy jsme hráli v loutkovém divadle v Olivětíně (také tam již není). Ve hře byl okamžik, že se strhla kouzelná bouře s hromy a blesky a po ní měl na nebi zkrvavět měsíc. To znamenalo, že jako osvětlovač, jsem musel za snad vteřinové tmy se vynořit u horizontu a měsíc překrýt červeným filtrem a zmizet. V tom dále blesky a bouře i rudý měsíc. Jenže pomocník, který na tu chvíli musel zaskočit u světel, v okamžiku, kdy jsem se vynořil u horizontu, bleskl, celý sál mne uviděl a hluboce hlesl "OBR! ". Hra však pokračovala dál, ale po představení přeci jen jsem z hloučku dětí zaslechl: "A viděls´ toho obra?" Ze spoluherců musím vzpomenout na ty nejstarší, jako pan Řehák, paní Lecmanová ,manželé Pajkrtovi, oba učitelé, pak nezapomenutelný režisér Jiří Volhejn a hrála zde i jeho tehdejší žena Karina, z mé generace pak především spolužák Josef Gruner a Jitka Beková-později Grunerová, kteří věnovali divadélku mnoho času i mimo zkoušky při vyvazování loutek, výrobě rekvizit a kulis.




Další mí spolužáci jako Truda Mülerová, Jaroslav Holeček - který zde začal také režírovat (nezapomenutelné "Kačátko" a Estrádu šaška Juchajdy, kde do představení byly zapojeny loutky, živí herci i černé divadlo s utrafialovým světlem, černými kombinézami a se svými speciálními světelnými efekty) a který nakonec loutkařinu studoval a stal se loutkářem v Hradeckém "DRAKu". Dále se mi z těch mladších ještě vybavují jména jako Komiková, Tauchmanová, Tulmanová, Pasuli, Boženka i Eva Lecmanová, Vendula Ptáčková, ale hlavně Jarda Dařbujan, který pak celé divadélko převzal a řídil jej a zejména v letech po povodni měl zásluhu na tom, že z toho mála co zbylo z trosek, se zachránilo. Se spolupracovníky vybudoval "mobilní" divadélko, které pak sídlilo na staré radnici v Broumově. Říkalo si BRUM a jezdilo rovněž hrát po okolí a zúčastňovalo se soutěží i získávalo ceny. Ovšem pohodlí původní scény bylo nenávratně pryč.





Je to přeci jen již mnoho let a rád vzpomenu na všechny spoluherce a bylo jich hodně. Pro nás tato doba znamenala účelně vynaložený čas mládí, něco jsme se naučili, bavilo nás to a do divadelní klubovny jsme mohli zajít prakticky kdykoliv i mimo zkoušky a bylo tam vždy teplo a útulno.

Další údaje o činnosti loutkového divadla uvádí také Jitka Grunerová. V roce 1964 měl soubor 25 členů a byly uváděny hry Ďáblův most, Kačátko, Bezhlavý rytíř a Estráda šaška Juchajdy jako pásmo pro školní mládež.



1964 - Ze zájezdu v Žacléři k sehrání jedné z her.

V roce 1965 probíhalo Broumovské loutkářské jaro, jako okresní přehlídka loutkových divadel. To probíhalo od 11. 4.1965 do 24. 4. 1965 za účasti divadel Olivětín, Nové Město n/Met., Jaroměř, Veba Machov a závěrečné představení bylo v Městském divadle Broumov s nastudovanou hrou Estráda šaška Juchajdy v podání souboru VebaVelká Ves.









1965 - členové loutkové scény Veba Velká Ves.




Ze hry "Velké nebezpečí".


Rok 1966 byl opět jedním z aktivních, kdy byla sehrána hra o Pyšné base, jak Honza dostal princeznu, ta byla sehrána i v Olivětíně. Dále to byla hra Velké nebezpečí, která byla vybrána i do soutěže. S touto hrou se uskutečnil i zájezd do Teplic n/Met., kde se hrálo v charitě a další představení ve škole. I když tu byly některé technické nedostatky, zájezd se vydařil. V závěru měsíce dubna tohoto roku byla schůzka v JKP Broumov ke zhodnocení práce LD za minulý rok a ocenění několika jednotlivců. Přítomen byl za n. p. Veba pan Josef Teplý, za JKP vedoucí pan Müller a čestným hostem "starý" ochotník pan Řehák.



Poslední hra této sezony se odehrála v Meziměstí a byla to hra, Jak Honza dostal princeznu. V průběhu divadelní sezony 1966 - 67 byly odehrány hry Sůl nad zlato, O čem král doma nevěděl, Zachráněná lípa, O divotvorném hrnci a Kašpárkovy taškařiny. V Meziměstí se odehrála hra Divotvorný hrnec a při dalším pozvání to byla hra O lípě.







Další pokračování v pátek 11. září.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jarka Jarka | Web | 8. září 2015 v 9:26

Díky za další porci hezkého vyprávění (pobavila mě příhoda neplánovaného vystoupení obra) a opět jsem si ráda prohlédla bezva fotky. :-) V historii divadélka se blížíme k roku 1968, jsem zvědavá, jak toto období mladí loutkáři prožívali...

2 Luďka Luďka | Web | 8. září 2015 v 16:11

Pěkné vzpomínky na zašlé časy! :-(

3 děda tik tak děda tik tak | Web | 8. září 2015 v 16:24

[1]: Díky Jarko. Nejlepší jsou právě ty nečekané příhody a u loutek se to může přihodit dost často. Jak to bude pokračovat, tak to v dalších dílech. :-)

4 děda tik tak děda tik tak | Web | 8. září 2015 v 16:27

[2]:Sice to jsou Luďko zašlé časy, ale postupně se dostaneme až do současnosti, kdy divadlo stále hraje. :-)

5 Hanka Hanka | E-mail | Web | 9. září 2015 v 21:18

Dnešní povídání je moc milé, Mirku.
Úplně před sebou vidím ty vykulené dětské oči a dovedu si představit, jak dětské publikum napovídá Kašpárkovi.
Děti jsou úžasně bezprostřední a kouzelné, tedy do určitého věku. :-)
Příhoda s obrem je parádní.
Moc se mi líbí povídání i fotky.
Těším se na pokračování a jsem zvědavá, jaká bude současnost, ale to moc předbíhám. ;-)
Jsi borec, mohl bys historii loutkového divadla vydat knižně. :-)
Přeji hezký večer. :-) Hanka

6 děda tik tak děda tik tak | Web | 10. září 2015 v 14:53

Díky Hani za komentář a hned úvodem Tě můžu ujistit, že o nějakém vydání nemůže být řeč. Jsem rád, že to dostalo i podporu v publikování na www.nase.broumovsko.cz Vím, že článků je poněkud víc, ale pro lepší čtivost jsou lepší kratší. Těší i Tvůj zájem  a doufám, že se pobavíš i v dalších částech. Přeji hezký den Mirek. :-)

7 pizlik1 pizlik1 | E-mail | Web | 19. září 2015 v 18:14

To jsou moc krásné vzpomínky.

8 děda tik tak děda tik tak | Web | 19. září 2015 v 21:30

[7]: Díky. :-)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama