Jaké bylo a je loutkové divadlo v Broumově. 7. část.

22. září 2015 v 7:00 |  Loutkové divadlo


V osmdesátých letech absolvoval Jarda Dařbujan Loutkářskou konzervatoř v divadle Drak v Hradci Králové a začal psát i vlastní pohádky a scénky. Nejúspěšnější byly: "Votrávená princezna" - pohádka se zpěvy a hodnými čerty. Hrálo se marionetami. Na naléhání mých loutkářů, že si chtějí zkusit zahrát i jiný styl, začal jsem psát pohádku "BRUMBÁJ". Hrála se na velkém divadelním jevišti loutkami voděnými zezadu a draka hrál dospělý člověk. Loutky jsem vyrobil 80-90 cm vysoké, moje maminka je oblékla a taťka namaloval. Táta vlastně toho pro divadlo udělal také hodně. Maloval kulisy, opravoval loutky, a namaloval průčelí divadla BRUM, se kterým se hraje dodnes. Souboru se pohádka líbila, nazkoušela se a začalo se jezdit po soutěžích a jiných štacích. Měla úspěch.






Na Boučkově Jaroměři se nám stala legrační příhoda. Dodnes na ni všichni vzpomínáme. BRUMBÁJ - v polotmě na scéně svítí jen luminiscenční světlo, já sedím v propadle a věnuji se technice. Sleduji, co se děje na scéně a najednou před sebou vidím dvě zelená světýlka. Co to může být? A tu slyším šeptem z jeviště: "Jardo, co máme dělat. Je tu pes!" - Já jen sykl: "Hrajte dál!" a trochu víc jsem nasvítil scénu. Uviděl jsem psa jak tele. Obešel všechny naše herce, očichal je a pak se ze sálu ozvalo rázné: "Barone, pojď sem!" Ozval se smích a tele sešlo po schodech do sálu a my hráli dál.






Jednoho dne jsem dostal dopis od paní Vojanové, vedoucí muzea řemesel a staveb na Veselém kopci na Vysočině, zda bychom nechtěli zahrát tradiční divadlo na festivalu ve Strážnici. Nabídku jsem přijal a hledal vhodný scénář. Po dohodě v souboru a s paní Vojanovou jsme s Daliborem a Dášou provedli dramaturgické úpravy. Já vyrobil (ostatně-jako vždy) loutky, tentokrát tak zvané dráťáky, maminka je oblékla, táta namaloval loutky i kulisy a už se zase zkoušelo. Hra se jmenovala "Kníže Maxmilián aneb souboj na hřbitově." Vystoupili jsme s ní na okresní přehlídce. U diváků celkem uspěla, ale porota byla opačného názoru. Byli jsme tak trochu zklamaní. Přišla k nám ale paní, která se představila jako paní Vojancová a poblahopřála nám. A že se jí hra líbila a pozvala nás na tři dny na Veselý kopec a později i na festival do Strážnice. V roce 1987 jsme byli požádáni, zda bychom si nepřipravili staročeskou hru, se kterou bychom mohli vystoupit na festivalu ve Strážnici.






Strážnice.

Toto období já osobně hodnotím jako nejlepší z mého principálováni. Při té příležitosti nemohu nevzpomenout na řadu výborných herců a kamarádů. Tak především výborní herci Dáša Justová, držitelka mnoha uznání a cen za své výkony, Dalibor Novotný, Jirka Štěpán, nenahraditelný technik, herec i vodič, Miloš Rajn, herec a hudebník, Zdena Rajnová (Piskáčková), Václav Bednařík, Dáša Thérová, Eva Novotná, Blanka Hofmanová, Iveta Motlová a další. Byla to snad stovka jmen. Od roku 1982 jsme začali hrát pod novým názvem BRUM a to na protest, že nám divadlo Dr. Zdeňka Nejedlého zbourali. Divadlu se dařilo až do roku 1989.








Další pokračování v pátek 25. září.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ji Hei - Fotografie Ji Hei - Fotografie | E-mail | Web | 22. září 2015 v 11:40

Když se něco dělá s láskou, vždycky to má krásný výsledek...:). A na těch fotografiích je vidět, že těm lidem láska k loutkovému divadlu rozhodně nechyběla..:).

2 děda tik tak děda tik tak | Web | 23. září 2015 v 13:11

[1]: Souhlas Jituš. :-)

3 Hanka Hanka | E-mail | Web | 28. září 2015 v 1:20

Mám trochu skluz, Mirku! ???

V osmdesátých letech mělo broumovské loutkové divadlo hodně úspěšných štací.
Stejně to musí být paráda, když se dá dohromady parta lidí a postupně se vypracuje na velice slušnou úroveň.
Podle fotek to musela být opravdu dobrá parta.
Moc se mi líbí příhoda se psem, přihodí se různé věci, psisku se asi představení líbilo. ;-)  :-D

4 děda tik tak děda tik tak | Web | 28. září 2015 v 17:41

[3]: Při Tvém záběru v počtu článků se Hani nedá stihnout všechno. Loutkové divadlo prožívalo v průběhu let své existence řadu úspěchů, ale i potíží. Důležitá byla dobrá parta ochotných lidí, která dokázala, že jim jde o dobrou věc. Díky za komentář. :-)

5 Hanka Hanka | E-mail | Web | 28. září 2015 v 20:55

[4]: Je to tak, Mirku, když se sejde dobrá parta zapálená pro věc, která se neohlíží na čas a peníze, dá se ledacos zvládnout. :-)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama