Duben 2016

Další čapí hnízda v okolí.

29. dubna 2016 v 19:06 Čápi
V okolí Broumova se nacházejí i další čapí hnízda, o kterých jsem se ještě nezmiňoval, ale patří do bohatého hnízdění čápů v této oblasti. Jednou z těchto obcí jsou Otovice u Broumova.

Otovice leží v severní části okresu Náchod v oblasti Broumovského výběžku, téměř na okraji vlivu nadřazených středisek osídlení. Ves vznikla asi kolem roku 1253. Rozkládá se v délce 4 km podél řeky Stěnavy až na státní hranici s Polskou republikou. Postupným zabíráním krajiny břevnovským klášterem docházelo k zakládání vesnic, tedy i Otovic. Název vesnice vznikl pravděpodobně kolem roku 1300 podle zakladatele Oty. Původními obyvateli vesnice byli Němci, kteří měli s klášterem sjednané smlouvy o bezplatné užívání půdy po dobu 16 let. V roce 1724 byl vystavěn kostel sv. Barbory. V roce 1889 přijel do vsi první osobní vlak. Obec byla dost bohatá, protože zde byla velmi úrodná půda. Svou roli sehrála i dráha, která přes Otovice pokračovala až do Klodska. V obci se také těžil vápenec a pálilo se zde vápno. Obec měla svoji cihelnu, několik hospod a mlýnů, pilu a byla zde zastoupena téměř všechna řemesla.

Informace čerpány z historie obce: http://www.obecotovice.cz/

Toto čapí hnízdo se nachází na komíně bývalé samoobsluhy. Ta se v obci začala stavět v roce 1974 a její otevření se uskutečnilo 4. 2. 1977. Samoobsluha byla otevřena do června 1996, od této doby nebyla už nikdy otevřena.












Společnost jim dělají i vrabci polní.






Haló, Vy tam dole, to by snad už pro dnešek stačilo.



Když to kvete.

25. dubna 2016 v 14:54 příroda


Každá barva má u květin zvláštní kouzlo, i když to na první pohled nemusí být patrné. Barevně kvetoucí rostliny dokážou doslova rozzářit zahradu svou důstojnou a zároveň něžně stydlivou krásou. Než jsem došel k okraji louky, odkud je výhled na Ruprechtický Špičák, stačil jsem pořídit fotografie i následujících kytiček a keřů.






Tak tohle nevím.








Modřenec.






Evropský strom roku – výsledky hlasování.

22. dubna 2016 v 17:14 Soutěže
Tímto článkem se vracím o několik týdnů zpět, kdy jsem slíbil následnou informaci o výsledku hlasování o Evropském stromu za rok 2016. Již v průběhu samotného hlasování bylo zřejmé, jaký bude výsledek, ale přesto ve skrytu duše se dalo doufat, že v posledním týdnu hlasování, které bylo tajné, se výsledek ještě může změnit. Svůj podíl na zvýšeném počtu hlasů má i administrace Srdce blogu cz, kde zveřejnil na titulce blogu upozornění na možnost hlasování pro lípu z Tatobit. Tím chci také vyjádřit poděkování všem, kteří prostřednictvím blogu se zapojili do této celonárodní ankety a pomohli k umístění na krásném druhém místě.

Lípa z Tatobit uspěla v Evropě. Tisíce lidí jí pomohli k druhému místu. Tatobitská tisíciletá lípa jako loňský vítěz národní ankety Strom roku postoupila do mezinárodní soutěže Evropský strom roku 2016. Pořadatelé v bruselském Cercle Gaulois zveřejnili výsledky internetového hlasování, v němž lípa z Tatobit získala stříbro s více než 43 tisíci hlasy. Stala se tak zatím nejúspěšnějším českým stromem za dobu šestiletého trvání evropské soutěže. Do hlasování se zapojilo téměř 230 tisíc lidí, zlato letos putuje do Maďarska.

Umístění všech zúčastněných a výsledky tohoto ročníku:

1 Maďarsko (72653 hlasů), 2 Česká republika (43451 hlasů), 3 Slovensko (29114 hlasů), 4 Polsko (23313 hlasů), 5 Španělsko (21191 hlasů), 6 Bulharsko (17204 hlasů), 7 Estonsko (9064 hlasů), 8 Anglie, Velká Británie (7858 hlasů), 9 Belgie (1262 hlasů), 10 Skotsko, Velká Británie (1258 hlasů), 11 Německo (1024 hlasů), 12 Francie (737 hlasů), 13 Severní Irsko, Velká Británie (628 hlasů), 14 Wales, Velká Británie (237 hlasů), 15 Irsko (172 hlasů).

1.místo Maďarsko.
Nejstarší strom v Bátaszéku 72653 hlasů.




2. místo Česká republika.
Tatobitská tisíciletá lípa 43451 hlasů.



3. místo Slovensko.
Hrušeň z Bošáci - Zabudišové 29114 hlasů.



Všechny další podrobnosti najdete na: http://www.treeoftheyear.org/


Josef Klíma, kulturní dům Heřmánkovice.

20. dubna 2016 v 22:23 Různé, nezařazené


Josef Klíma byl dne 19. 4. 2016 hostem diskusního pořadu v kulturním domě Heřmánkovice u Broumova, kde ho přivítal zaplněný sál za přítomnosti téměř stovky posluchačů. Jedná se o klasika české investigativní žurnalistiky, scénáristu, spisovatele, televizního reportéra a hudebníka, který svým nevšedním povídáním dokázal vyprávět o situacích, se kterými se setkal nejen při natáčení pořadu" Na vlastní oči". Josef Klíma se narodil 19. 03. 1951. a vystudoval Fakultu žurnalistiky UK. O své práci hovoří jako o žurnalistice, která buď odhaluje něco zcela nového, nebo nová fakta k něčemu známému, anebo nový pohled či nové souvislosti ke známé skutečnosti. Jeho poutavé vyprávění vedlo i k řadě dotazů, které se týkaly konkrétních případů, případně způsobu získávání zdrojů pro své pořady. Tady zdůraznil, že dnes ho nejvíc zaujme silný lidský příběh. Pokud možno originální, protože většinou se - i ty silné - opakují. To se může týkat kohokoli. I dítěte. Protože je Josef Klíma i hudebníkem, došlo i na několik skladeb z jeho tvorby. Mimo jiné vydal v roce 1999 také hudební CD Na vlastní uši, kde je autorem hudby a textů. V závěru pořadu se uskutečnil i zápis do obecní kroniky a byla mu věnována kniha Broumovsko na historických zobrazeních, jako vzpomínku na zdejší kraj. Rovněž se uskutečnila i ukázka publikační práce Josefa Klímy, kde byl pro zájemce připraven prodej některých publikací s věnováním od autora. Celá tato vydařená akce vedla i po jejím skončení k řadě vzájemně diskutujících skupin.
























Čapí hnízda obsazena.

18. dubna 2016 v 14:16
V těchto dnech se mi konečně podařilo dokončit kontrolu a nafotografování všech čapích hnízd v Broumově. Opět je to všech pět hnízd, která jsou obsazena párem čápů a ve dvou případech se dá předpokládat již jejich hnízdění. Jedná se o dva páry, které se vrátily jako první. Všechny údaje jsou také zadávány na stránky birdlife.cz, kde se soustřeďují veškeré informace o hnízdění v celé České republice. Čáp je hluboce zakořeněn v povědomí lidí a objevuje se jako symbol v některých pověrách, jejichž původ sahá až do předkřesťanských časů. Ve starověkém Egyptě symbolizoval čáp zbožnost a spravedlnost, v Číně nesmrtelnost. V křesťanské symbolice reprezentuje nepřítele zla. Čápi se těší oblibě jako předobraz harmonického rodinného života, věrného partnerského svazku a oddanosti rodičům. Nosí štěstí, zdraví a ochraňují dům, poblíž kterého hnízdí. Symbolizují jaro, rodící se život, a přeneseně i bohatou úrodu, v arménských legendách také poctivost. Teď už se raději podívejme na ukázku jednotlivých hnízd. Kvalita fotografii je různá, protože počasí ne vždy odpovídalo vhodným podmínkám a některé byly pořizovány i za drobného deště, což bylo i následkem ulehnutí a léčení.


Komín u bývalých jatek.




Komín u nemocnice.




Komín pivovaru Olivětín.






Komín bývalé truhlárny.






Komín Koh-i-noor








Výstava fotografií Jiřího Víta.

14. dubna 2016 v 16:07 Výstavy



Autor se věnuje převážně fotografiím krajiny a makrofotografii v přírodě. Jiří Vít se narodil v roce 1946 a v březnu tohoto roku oslavil své 70 narozeniny. Je členem hned dvou fotoklubů - v Novém Městě nad Metují a v Novém Hrádku. Ke zhlédnutí jsou nabídnuty velkoformátové fotografie, kde je kladen důraz nejen na světlost, ale i tlumenou barevnost. To všechno dohromady vystihuje i osobnost autora k zachycení krás přírody, která je i plná příběhů. Řada vystavovaných fotografií je doplněna slovem drobné poezie od autorky Denisy Jiráskové.



































Na skok do minulého století.

9. dubna 2016 v 15:19 příroda
Po zralé úvaze a snad pravdivé předpovědi počasí na následující dny jsme se rozhodli uspořádat jarní vyjížďku na kolech. Po nějaké době snažení k rozhýbání kloubů po delším zimním odpočinku na tyto nezvyklé pohyby, jsme projížděli jednou z okolních vsí. Tady se naskytla první příležitost k pořízení nějaké fotografie v podobě pózující veverky pod stromem, která ovšem nemínila vyčkat na svůj portrét a okamžitě byla ve větvích okolních stromů. Protože jsem si vzpomněl na radu z článku marijakesfoto.blog.cz jak se veverky blbě fotí, jsem tuto možnost odmítl a obrátil pozornost na druhou stranu. Tam se nabízel pohled na objekty, u kterých jsem si byl jistý, že mi neutečou na strom a kde bylo stádo muflonů a také daňci.

Počátek chovu muflonů u nás se nejčastěji datuje do 50. a 60. let minulého stolení. Pojmenování pro muflona : samec muflon, beran, samice muflonka , mládě muflonče. Muflon dosahuje délky 110 až 130 cm, výšky v kohoutku 70 až 90 cm a hmotnosti 35 až 55 kg. Největšími nepřáteli muflonů jsou vlci, rysi, lišky a v zimě zejména toulaví psi. Muflon má mohutné spirálovitě stočené rohy "toulce". Dvouletí mufloni mají už toulce dlouhé 50 až 60 cm. V dalších letech se roční přírustky toulců zkracují a starý muflon je má dlouhé až 88 cm a bohatě vroubkované. Kromě vroubků jsou na nich roční přírustky oddělené hlubšími příčnými rýhami. Vznikají vždy po ukončení ročního přírustku v zimě. Muflonice jsou bezrohé, jen zřídka jim mohou vyrůst krátké růžky maximálně 16 cm dlouhé. Mufloni žijí ve stádech, která jsou v létě menší a v zimě větší (až 50 jedinců). Jen starší mufloni jsou zvyklí se sdružovat a žijí v oddělených skupinkách po 2 až 5 jedincích. Pouze v říji se přidávají ke stádu ostatní mufloni, kde žijí až do jara. Stádo vždy vede starší vůdčí muflonice, berani jdou vždy na konci stáda. Mufloní zvěř má výborný zrak i čich, je velmi plachá a ostražitá, obratně skáče a rychle běhá. V terénu se stádo pohybuje dost hlučně a při nebezpečí se mufloni ozývají varovným hvizdem, který je podobný kýchnutí. Tehdy se stádo dává na útěk. Když zjistí, že je klid, pasou se dál, jinak pokračují v útěku. Mufloní zvěř není náročná na potravu. Říje muflonů začíná v listopadu a trvá až do prosince. Staří berani se snaží ovládnout stádo muflonic, přičemž dochází k tvrdým soubojům. Bojují tak, že ze vzdálenosti cca 20 m do sebe naráží a snaží se jeden druhého odtlačit od stáda. Tyto nárazy rohů jsou slyšet z velké dálky. Boj končí, když slabší, úplně vysílený muflon opustí stádo. Mufloni se účastní říje až ve třetím roce života, a tak staří mufloni ještě snesou ve svém stádu i dvouroční muflony. Starý muflon zůstává při svém stádu až do konce zimy. Matka se o mladé dobře stará a odvážně je brání v nebezpečí. Matka je vždy svolává hlasitým bečením. U matky zůstávají až do jara a pohlavně dospívají jako jeden a půl roční. Z mysliveckého hlediska patří mufloni mezi naši nejjakostnější trofejovou zvěř. Postavou se muflon podobá ovci domácí, s níž se může také křížit.

www.kdelovit.cz/cz/lovna-zver/srstnata/muflon-lesni.












Daněk evropský. Od jiných druhů vysoké ho poznáme především podle velkého lopatkovitého paroží, které podobně jako jelen nosí majestátně na hlavě.











Ráno v přírodě.

6. dubna 2016 v 16:49 příroda
Málokdy se poštěstí vidět nějaké ptáky hned, jakmile se přijde na zvolené místo. Mnohdy se vyplatí setrvat na místě třeba půl hodiny nebo hodinu, a pravidelně sledovat okolí. Jakmile jsou ptáci rozrušení příchodem kohokoli, je potřeba vyčkat až se uklidní. Nejvhodnější doba pro sledování bývá brzké ráno nebo podvečer, těsně po západu slunce. I těchto pár záběrů jsem nafotil v ranním čase.

Strnad obecný.










Vrabec polní.













Drozd.









Přílet čápů.

2. dubna 2016 v 19:03 Čápi
Po několika kontrolách čapích hnízd, jsem dnes mohl zaznamenat přílet čápů i do našeho regionu. Jsou to zatím dvě obsazená hnízda z celkových pěti. Jedná se o hnízdo komína KOH-I-NOOR, kam se vrátil párek dvou čápů a hnízdo je upravováno. Jeden z nich odlétal a vracel se pokaždé s nějakou větví a společně je upevňovali do prázdných míst. V průběhu této činnosti bylo zaznamenáno i krátké páření. Další je komín u nemocnice, kde byl vidět zatím jen jeden a čeká na přílet družky. K obsazení dalších zbývajících hnízd podle zlepšujícího se počasí snad dojde v nejkratší době. Další hnízda jsou i v okolních obcích. Současný stav obsazených hnízd v České republice podle statistických údajů je již 140 což představuje 62% z celkově evidovaných. Rovněž bylo zaznamenáno 6 nových hnízd.


Komín u KOH-I-NOOR.














Komín u nemocnice.