Červen 2017

Čapí zpravodajství.

30. června 2017 v 14:28 Čápi
Fotografie ptačího hnízda z KOH-I-NOOR Broumov.

Ve včerejší emailové poště jsem dostal zprávu o stavu některých čapích hnízdech a jejich obyvatelích. Současné deštivé počasí zapříčinilo úhyn posledního mláděte čápů na hnízdě v Dubném. Jistě nebylo jediné, ale je zde webkamera a o něm se mluví. U tohoto páru se tak navíc letos stalo již podruhé - o to větší vlnu lítosti mezi lidmi jeho smrt vyvolala. Nepříznivé počasí je nejčastější příčinou úhynu čapích mláďat. Další zahynou při vylétnutí z hnízda na sloupech elektrického vedení, otravou, na tahu, kdy jsou i loveni, atd.

"I mě je líto mláďat, která uhynula v Dubném a pravděpodobně i na dalších hnízdech," uvádí Gabriela Dobruská z České společnosti ornitologické (ČSO). "Dovedu proto pochopit každého, kdo se ptá: Proč se něco neudělalo?" Není to ale tak jednoduché. Vedoucí Skupiny pro výzkum brodivých ptáků při ČSO Stanislav Chvapil uvádí, že až 50% mláďat se nedožije z různých příčin prvního roku života a po nich nikdo netruchlí. Současné moderní technologie nám umožnily nahlédnout do tajů rozmnožování čápů, které dříve zůstávalo skryté před našimi zraky. "Při kontrole hnízda v Borovanech jsme našli tři mrtvá mláďata, mezi nimi jedno živé. Uhynula postupně, byla v různém stádiu rozkladu," říká Stanislav Chvapil. "Není známo, na co zemřela, možná jim byla postupně přinášena otrávená potrava." Nikdo o nich nevěděl, nikdo to neřešil. Proč není lidem líto těchto mláďat nebo těch, která měla nekrotizované nohy z omotaných provázků? Protože o nich nikdo neví…

Kamer je každým rokem víc a víc. Za kameru zodpovídá provozovatel. Tím, že ji umístí, staví se do situace, kdy buď nechá lidem ukázat přirozený průběh hnízdění i s těmi špatnými stránkami (i s tím, že sám za to může být veřejností odsouzen) nebo ne. Pokud má skutečné obavy o osud mláděte a nechce se vystavit reakci lidí, která se právě rozhořela v Dubném, volá záchrannou stanici. Ta řeší pomoc jednotlivým ptákům a pozná, zdali ji v konkrétním případě potřebují. Tím ale už zasáhne do přirozeného průběhu hnízdění. Máme na to právo? Neměli bychom se snažit pomáhat tam, kde jsme něco pokazili? S přibývajícími kamerami bude takovýchto mláďat přibývat. Záchranné stanice mají plné ruce práce s ptáky, kteří se spálili na drátech nebo narazili do skla. Jaká je jejich kapacita?

"Nepodporujeme preventivní odebírání ptáků do záchranných stanic," uvádí Lucie Hošková z České společnosti ornitologické. Není na člověku, aby zasahoval do přirozeného průběhu hnízdění volně žijících zvířat. Navíc zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny to zakazuje. Ptáci naši pomoc potřebují, ale směřujme síly tam, kde napáchal škody člověk a kde to často nevidíme. V naší silně urbanizované krajině plné nebezpečí, která na ptáky číhají, s intenzivním zemědělstvím, které bere potravu nejen ptákům.
Až skončí deště, vydejte se k čapím hnízdům. Buďte připraveni, že i tam, kde mláďata ještě minulý týden byla, už být nemusí. Pomozte nám zjistit, kolik mláďat přežije do dospělosti. Zadejte svá pozorování na cap.birdlife.cz a myslete při tom na to, že ztráty na mláďatech vlivem počasí byly, jsou a budou naprosto přirozenou součástí čapího života.

Motýlice obecná

29. června 2017 v 14:10 příroda


Motýlice obecná se pravidelně vyskytuje po celé České republice a to v bezprostředním okolí potoků a říček s čistou vodou. S jejich elegancí je spojena řada mýtů, s tvarem těla a manévrovacími schopnostmi zase souvisí bleskurychlé lovecké strategie. Zachytiti ji v letu je téměř nemožné a při usednutí už nevynikne její krása roztažených křídel. Poletuje od května do srpna u řek, potoků i rybníků. Sameček má křídla modravá, samička téměř bezbarvá. Samička klade vajíčka pod vodou do rostlin a přitom se často celá potopí. Takto potopená vydrží i desítky minut. Ve vodě žije larva dva roky, potom vylézá nad hladinu na rákosí, orobinec apod. Tady se pevně přichytí. Tehdejší druhy již sice dávno vymřely, ale po nich přišly druhy další a další a už se vážky podobaly těm našim. A i kdyby vážky, šídla či motýlice nebyly v naší přírodě posly z pravěku, bylo by určitě škoda, kdyby z ní zmizely. Život u potoků, řek, rybníků i tůní by byl najednou velmi chudý, a to by bylo opravdu škoda.











život u rybníka

21. června 2017 v 15:53 příroda



Pozorovat a sledovat chování ptactva ve volné přírodě je nejen zajímavé ale i poučné. Jsou ovšem i druhy, které nejsou v přílišné oblibě, jako je třeba volavka. Ta patří mezi velmi plaché a mezi rybáři neoblíbené. I když dokáže nepohnutě stát mezi ostatním ptactvem, stačí ale pohyb člověka, nebo jeho blízká přítomnost, aby se ztratil v nenávratnu.



Potápka.











čápi a čápata.

19. června 2017 v 19:33 Čápi


Líhnutí mladých čápů je sice už v pokročilém stavu, ale ne všude se dá určit kolik mladých v tom kterém hnízdě mladých čápat je.









Želva "nádherná".

17. června 2017 v 13:30 příroda



V české přírodě se vyskytuje přibližně osm druhů želv. Přirozeným výskytištěm jsou téměř stojaté vody. Ráda se vyhřívá na kmenech vyčnívajících z řeky nebo se schovává v hustém porostu na břehu. Nejinak je tomu i u rybníka Břídlo v Olivětíně, kde se stávají předmětem sledování okolo jdoucích, hlavně dětí. Díky obchodu se zvířaty byla zavlečena po celém světě. Ve volné přírodě České republiky se vyskytuje jen kvůli nezodpovědným lidem, kteří želvy vypouštějí. Dochází tak k ničení původní fauny a flóry, a proto je obchod s želvami nádhernými v mnohých zemích řízen zákonem. I v tomto případě se jedná podle vybarvení zřejmě o želvu nádhernou.












Herecké muzeum Ratibořice.

14. června 2017 v 15:44 Výstavy

Za celým projektem stojí od nápadu po realizaci režisér Tomáš Magnusek, kterému se podařilo zpřístupnit muzeum v květnu 2017. Postupem krátkého času přibylo několik firem, podnikatelů, řemeslníků, bez kterých by tento projekt zůstal pouze na papíře. Objekt muzea nese název Herecký dům Viktorka a dostaneme se k němu dvěma směry a to po silnici od hlavního parkoviště u zámku, nebo od sousoší Babička s dětmi. Toto herecké muzeum se stalo novou turistickou zajímavostí nejen v Ratibořicích, ale minimálně v celé České republice. Návštěvníkům je k dispozici muzeum, restaurace, víceúčelový sál, pokoje hotelového typu a zázemí pro hosty. Muzeum v hereckém domě Viktorka pro Vás svým způsobem vytvořili samotní herci. V tomto směru bylo vytvoření koncepce muzea velmi jednoduché. Drtivá většina herců věnovala své osobní či pracovní předměty. Od fotografií či rekvizit z jednotlivých filmů a divadelních představení, přes knihy, kostýmy až po osobní předměty a kuriozity.





Album prezidenta republiky Tomáše G. Masaryka, které mu věnovali čeští herci - solisté Národního divadla, které připomínalo všechny jeho členy od založení až po rok 1930.






Originál vyhláška o zrušení vysokých škol z roku 17.11.1939. Na tuto událost reflektoval film. Tento typ vyhlášky se objevil v několika českých filmech.



Projev prezidenta Emila Háchy z 21. června 1940 v jednom z plátků českých filmařů a herců Filmový kurýr.



Kabát s čepicí Josefa Vinkláře věnoval jeho kolega a kamarád Václav Knop. Jedná se o Vinklářův civilní kabát, kterému říkal božohódový šénemantl.



Poválečné šaty módní návrhářky Hany Podolské ( 1880 - 1972 ), které se přezdívalo česká Coco Chanel. Na jediném poválečném plese filmařů v roce 1946 je na sobě měla tehdy třiadvacetiletá Antonie Hegerlíková ( viz fotografie).







Kout milovníků filmů pro pamětníky.



Lubomír Lipský a Karel Effa ve filmu Ves v pohraničí z roku 1948 režiséra Jiřího Krejčíka.





Toto místo je věnováno českému režisérovi, který se významným způsobem zasloužil o propagaci nejen díla Babička, ale celého Ratibořického údolí. Z pozůstalosti režiséra Antonína Moskalyka věnovala jeho brýle a křeslo paní Jiřina Moskalyková.



Plakát i fotografii ze svých studentských let věnovala herečka Ivana Huttnerová.





HERECKÉ KLOBOUKY A ČEPICE. Na této stěně jsou čepice a klobouky, jež věnovali čeští herci. Klobouky herečky Aleny Procházkové, ve kterých hrála v seriálu Ordinace v růžové zahradě. Klobouk herečky Květy Fialové. Klobouk, který věnoval předdstavitel Limonádového Joe Karel Fiala. Klobouk herce Jana Přeučila. Klobouk herce Miroslava Moravce. Klobouk herečky Terezy Bebarové. Klobouk vodníka z představení Lucerna od Josefa Dvořáka. Čepice od Josefa Abrháma. Čepice, ve které hrál svůj poslední tenisový zápas pan Lubomír Kostelka. Čepice Michala Suchánka, ve které natáčel film Sněženky a machři. Klobouček herečky Ivanky Deváté. Čepice z filmu Vesničko má středisková osobně věnoval herec Oldřich Vlach.



V tomto obleku vystupoval desítky let herec a hudebník Ladíislav Gerendáš s Banjo Bandem Ivana Mládka. Mimo jiné i v klipu "Jožin z bažin".



Osobní kamera Lídy Barové, kterou si koupila v Rakousku a točila s ní svá domácí videa. Rekvizita zakoupena od sběratele M. Volfa.



Toto kimono věnoval herec a komik Luděk Sobota.





Tabule cti a slávy.



Tuto fotografii věnoval herec Stanislav Fišer. Kolik slavných českých herců poznáte mezi fotbalisty?



Plavky T. Magnuska z filmu "Jedlíci" aneb sto kilo lásky. Dnes je už neoblékne.





Tento župan, ve kterém herečka hrála v seriálu Přístav, věnovala Kateřina Herčíková ( roz. Hrachovcová).

V této krátké ukázce se nedají ukázat všechny vystavované rekvizity, kterých je mnohem vic, a které čekají na Vaší prohlídku.

Ratibořice, Babiččino údolí.

10. června 2017 v 15:05 Zajímavosti z cest



Opětovná návštěva Ratibořic a Babiččina údolí byla jedním z důvodů, přesvědčit se o probíhajících opravách a úpravách některých památek. Stavbaři provádějí v Babiččině údolí práce na rekonstrukci Mlýnského náhonu, který poničila velká voda. Stavební práce mají být dokončeny do konce srpna. Součástí projektu bude vyčištění náhonu, vybrání usazenin, výměna mostků přes náhon či oprava stavidel. Historický mlýnský náhon měří kolem 750 metrů, začíná u Viktorčina splavu a vede vodu z Úpy na mlýn a mandl. Dalším důvodem bylo to, že v Babiččině údolí na Náchodsku vyrostlo nové herecké muzeum. Režisér Tomáš Magnusek kvůli němu rok netočil a věnoval se pouze rekonstrukci víc než stoleté budovy na Herecký dům Viktorka. O návštěvě tohoto muzea zase až v některém z dalších článků.









To co vypadá na vodní hladině jezírka jako listí, bude jeden leknín vedle druhého.


Pan otec s kávičkou a vzadu opřenou berličkou.


Při hudbě si můžete dát ke kávě různé druhy pečiva, případně opečenou klobásku.





U Viktorčina splavu právě probíhalo plavení koní.


Výstava, muzeum Broumov.

7. června 2017 v 17:04 Výstavy


V letech 1784 - 1809 vedl broumovský purkmistr Jan Nepomuk Linde urputný boj s klášterní vrchností o to, aby dosáhl prohlášení Broumova královským svobodným městem, jako Hradec Králové a Kladsko. Vnitřní život v Broumově se začal v této době také silně rozvíjet. Ve městě se stále častěji hrálo divadlo, při nejrůznějších příležitostech vystupovala na veřejnosti také kapela broumovských ostrostřelců. Velký význam pro Broumov a jeho kulturní život mělo také klášterní gymnázium. Na broumovském gymnáziu studovala řada studentů, kteří pak úspěšně působili takřka ve všech oborech. Město tehdy tvořilo vlastní jádro, patřila k němu 3 předměstí, a to Dolní, Horní a Střední Poříčí. Počátkem roku 1842 se stali broumovští řemeslníci prostřednictvím svých cechů členy libereckého živnostenského spolku. Ten sehrál významnou roli v rozvoji průmyslové a živnostenské výroby a to, i pokud se týkalo Broumovska. Výjimečnou příležitost nahlédnout do světa podnikatelů, řemeslníků, továrníků a jejich dělníků skýtá právě výstava pořádaná Muzeem Broumovska ze sbírky Petra Bergmanna, která je otevřena od soboty 6. května 2017 a potrvá do 16. července 2017. Vernisáž výstavy proběhla formou komentované prohlídky autora výstavy. Mezi exponáty je možné vidět nejen dobovou podobu továren, manufaktur a dílen, ale také korespondenci podnikatelů, grafický styl jejich firemní prezentace na fakturách, hlavičkových papírech a obálkách, ale v několika případech podobu samotných podnikatelů, jako Benedikta Schrolla, Anselma Heinzela a dalších. Trojrozměrné předměty umožní návštěvníkům vidět vlastní výrobky firem, unikátní mandl a mechanickou máselnici z produkce Cölestina Ringela, kterou zapůjčila do výstavy obec Božanov, železné sáňky, vyráběné v Broumově firmou Bönisch a Simm, tradiční cylindr broumovských měšťanů, vzorníky textilních firem a dílen, katalogy papírenského zboží firmy A. Wenzel a autentické fotografie profesionálních fotografů, kteří působili v Broumově, Teplicích nad Metují, Meziměstí, Stárkově a v Polici nad Metují.













Účet za dodání 2 ks. záclon.






Mechanický mandl z produkce firmy Cölestina Ringela v Božanově. Ze sbírek Muzea Broumovska.


Transmisní poháněná máselnice z produkce firmy Cölestina Ringela v Božanově. Zapůjčila obec Božanov.
















Hrob zvonaře na Broumovském hřbitově.


Zaměstnanci Kulmitzovy šamotky v Ruprechticích na fotografii broumovského fotografa Georga Höppe cca 1915.


Café Herzog, budova se nachází na Mírovém náměstí. Prvními majiteli byli Franc a Richard Herzogovi.













Další dvojice narozených čápat.

5. června 2017 v 9:43 Čápi

Tentokrát je to z nedaleké obce Otovice u Broumova. V obci je vybudována pouze základní občanská vybavenost, která je soustředěna převážně do centra obce. Dominantou centra obce je kostel sv. Barbory. Hnízdo je umístěno na komínu bývalého obchodu Jednota, které byly budovány v akcích "Z".









Já to na tebe řeknu, že mi bereš snídani.


Co kde roste a lítá.

3. června 2017 v 19:27 příroda


Květen se přehoupl do června a ukázal další možnosti fotografování různých hmyzáků, motýlů a u milovníků květeny pochlubit se svoji očekávanou úrodou.







Lyska černá.


Hnědásek.


Zřejmně se jedná o světlopáska svlačcového.


Kněžice pásovaná.

První čapí přírustek.

2. června 2017 v 15:46 Čápi

Ke konci měsíce května, jsem pro kontrolu navštívil všechna místní čapí hnízda. Obsazena ve městě je všech 5 hnízd. Výjimku tvoří v obci Martínkovice komín bývalé Veby, který byl pro havarijní stav v letošním roce odstraněn a kde bývalo rovněž čapí hnízdo. Jako první čapí přírůstky letošního roku jsou na komínu KOH-I-NOOR, kde jsem zahlédl 2 mladá čápata.