Prosinec 2017

Ach ty změny

28. prosince 2017 v 14:54 příroda


Zatím stále platí pravidlo rychlých změn počasí. Ještě včera sluníčko osvětlovalo mírně zamrzlý rybník, a sem tam poletovalo i několik ptáků a pochutnávalo si na zmrzlých jablíčkách, která byla na stromech. Dnes je už situace podstatně jiná, a celé odpoledne zase chumelí a připravuje se pro nastávající poslední svátky letošního roku malá sněhová nadílka.










Pojmenování lesa jako " Ráj "

22. prosince 2017 v 11:17 příroda
V prosincovém čísle místních novin, mne zaujal článek jednoho občana, kde uvádí následující. Po delší odmlce jsem se letos vydal do Ráje. Ve svých 73 letech jsem tam byl asi naposledy. Do Ráje jsem chodil s maminkou již od roku 1948, ale když jsem viděl tu devastaci, ke které v posledních letech došlo, bylo mně strašně smutno. Kdo je za to zodpovědný? Vždyť zde nebyly žádné tajfuny, ani kůrovcová kalamita. Možná, že je to tak proto, aby sem nepřišli vlci. Navrhuji přejmenovat toto území na PEKLO.













Určitě si také rád připomene i hojně navštěvovanou výletní restauraci vilu " Famy ", v prostoru na okraji lesa, zvaného Ráj, kterou provozovala Julie Schubertová. Tato restaurace se nacházela mezi Olivětínem a Hejtmánkovicemi na pokraji lesního zátiší. Tento hostinec patřil do katastru Hejtmánkovice a jeho zobrazení pochází z období roku 1909.




Po druhé světové válce restaurace postupně chátrala. V roce 1963 ještě stála prázdná budova, ale v polovině 60. let byla zcela zbořena. Přístupová cesta k této restauraci byla rovněž i od Olivětína lesní cestou v místech, kde dnes podle fotografií vládne takový chaos a nepořádek a dosud je vzpomínáno na její zašlou slávu. Poslední nájemníci hospody s taneční verandou a zahradou, obklopené krásným jehličnatým lesem byly Franz a Daniel Dreclisel. Restaurace byla pojmenována jako " Ráj " a od toho je pojmenován i celý zalesněný kopec. K lesu Ráj se váže pověst o zlém duchu z Broumova, který prý číhal na kolemjdoucí, nebo uháněl ve voze se spřežením ohnivých koní. Ani duchovní z kláštera se zjevením nic nezmohli. Až jeden tovaryš a jeho kumpáni ducha začarovali do láhve a odnesli jej právě do míst, kde stával hostinec a kde se jej nadobro zbavili. Podle jiné pověsti ústila k Ráji jedna z podzemních chodeb z kláštera.

Jméno Ráj dostala tehdejší budova asi od tam se nacházejícího pramenu Adama a Evy, u kterého se v dřívějších dobách nacházel jejich obrázek. Ve starších knížkách a dokumentech se parcely označují jako Ráj. Nájemníci hospody s taneční verandou a zahradou, odklopené krásným jehličnatým lesem byly na konec Franz a Daniel Dreclisel.


Do Hejtmánkovic je umístěna i jedna z pověstí o Ohnivém muži a starých ženách. Vypráví o dvou ženách, které šly z Police přes Hvězdu domů do Hejtmánkovic. Byla už tma, vůbec nebylo vidět na cestu, když se náhle objevil ohnivý muž a svítil jim celou cestu až k mostu přes Hejtmánkovický potok. Za vodu však nešel. Tam mu obě ženy třikrát poděkovaly, pokaždé jinak. Tu se ohnivák zatřásl, až padaly jiskry jako z hořícího stohu, a zmizel.

V tomto lese také žily pod kořeny stromů nadpřirozené bytosti, které ze sebe vydávaly jakési neobvyklé zvuky podobající se hýkání. Proto se jim říkalo Hejkalové a ti rádi vracející se návštěvníky restaurace v nočních hodinách sváděly na scestí, aby až do brzkých ranních hodin hledali cestu domů.

Když nasněží.

19. prosince 2017 v 13:16 příroda
Sněžného počasí jsme si užili zatím jen málo a to hlavně obyvatelé nižších poloh. Onehdy trochu zasněžilo a tak jsem vyběhl s foťákem, abych zachytil pár záběrů pro článek o tom, jak je příroda čistá, případně jak to udělat, aby to na fotce vypadalo, že chumelilo pořádně.









I kačeny si takového počasí užívaly a předváděly psí neboli kačecí kusy.


Tak to vypadalo jeden rok na chalupě, při oslavě Silvestra.

Jak se postupem let mění Vánoční dárky pro děti.

17. prosince 2017 v 15:47 Různé, nezařazené
Postupem času se situace začala měnit Stejně jako dnes se žehralo na to, že duchovní stránka Vánoc je vytlačována konzumem. V obchodech i na tržištích se tlačily davy lidí, časopisy a noviny byly plné reklam na nejvhodnější dárky. Pro holčičky především na panenky a k nim "nezbytných" doplňcích - pokojíčcích, kuchyňkách s nádobíčkem nebo po miniaturním kupeckém krámu. Kluci dostávali plechová zvířátka na klíček, cínové vojáčky, dřevěné hračky na kolečkách k tahání za sebou, nebo houpací koně.
S převratnou novinkou přišla v roce 1925 firma Inventor Jaroslava Vancla. V Polici nad Metují zahájila výrobu proslulé kovové stavebnice Merkur. Inzerovala ji jako "radost malých inženýrů, konstruktérů a stavitelů", která "účelně zaměstnává a bystří důvtip". Stala se velmi oblíbenou a nejedno dítě nasměrovala v životě k zmíněným profesím. O pět let později přišla Venclova firma s další novinkou - plechovými elektrickými vláčky značky Merkur.
Dárkem, který nacházeli pod stromečkem jak kluci, tak děvčata, byly sáňky. Ale i ty podléhaly módě. V Kurzu byly takzvané rohačky. Ale pozor, musely být "pérované a z javorového dřeva-." Mnoho dětí nacházelo pod stromečkem také brusle, i když se většinou jednalo pouze o tzv. šlajfky, které se připevňovaly na boty. Oblíbeným dárkem bylo rovněž loutkové divadélko, to se nacházelo v mnoha domácnostech a bavily se jím nejen děti, ale i dospělí, což bylo jistě dáno i tím, že neexistovala televize. Dalším vítaným dárkem pro dlouhé zimní večery byly stolní hry - např. Člověče nezlob se a na trhu se objevuje i stolní hra, která má dětem pomoci poznat lépe rodnou zemi: Cestování Československou republikou. Populární byly i dřevěné kostky, z kterých se skládaly obrázky. Snad každé dítě našlo někdy pod stromečkem plyšového medvídka a pak také knížky, i ty se uváděly mezi vzpomínanými vánočními dárky




























Jak bourají amatéři.

10. prosince 2017 v 15:02 Sport

Vánoce se kvapem blíží, co jen každého to tíží.
Tři dárky tu hezké máme, komu pak je jenom dáme?
Zabalit se ještě musí, ať to jenom někdo zkusí.