Duben 2018

Jeřáb popelavý

Včera v 19:06 příroda
Při toulání kolem jednoho rybníku se mi naskytla výjimečná příležitost, která je jednou z mála spatřit v naší přírodě Jeřába popelavého. Postavou se jeřáb podobá čápovi, není s ním ale příbuzný a hodně se od něho liší i způsobem života. Jak napovídá druhové jméno "popelavý", jeho základní zbarvení je šedé. Na hlavě má krásně červenou skvrnu, jinak jsou hlava a krk černé s výrazným bílým pruhem. Kromě červené "čepičky" má jeřáb ještě jednu okrasu, a sice obloukovitě prodloužené černé loketní letky, které splývají po stranách krátkého ocasu. Kriticky ohrožený a zákonem zvláště chráněný druh. Jeřáb, jakkoli je velký a má nápadný hlas, žije skrytě a je velmi opatrný a plachý. Ani pořízení této fotografie nebylo jednoduché a stalo se tak spíše dílem náhody. Proto její zaostření není tak kvalitní, i když poznat se dá, co vystihuje. Dosahuje hmotnosti až 6 kilogramů, stojící měří až 140 cm a jeho rozpětí křídel se blíží dvěma a půl metru.




Čáp od nemocnice.

Středa v 17:51 Čápi
Pokud stále ještě platí pověra, že čáp nosí dětí, tak v tomto případě si vybral to nejvhodnější místo pro své hnízdo. Je umístěno nedaleko nemocnice Broumov, ovšem s tím, že porodnice tady byla zrušena už před řadou let.








U této fotografie jsem byl na rozpacích, jestli služby za čápa nepřebírá letiště Broumov.


Jedno z dalších hnízd.

Pondělí v 16:06 Čápi
Tímto dalším čapím hnízdem, které je obsazeno, je komín bývalé truhlárny.


Úprava hnízda.





video

8. dubna 2018 v 19:27 příroda

Video, které mi přišlo jako email.



O čápech pro bábinu.

4. dubna 2018 v 17:19 Čápi


Od dnešního dne je na pivovarském komínu páreček čápa bílého. Jeho původ lze spolehlivě určit podle dlouhého červeného zobáku a dlouhých červených nohou a dlouhého krku. Za letu má krk vodorovně natažený, na rozdíl od čápa černého, kterému krk směřuje dolů. Další záměna by za letu mohla dojít s volavkou, která má ale krk esovitě zahnutý. Například čápa bílého můžeme nejlépe pozorovat od března do srpna, v době hnízdění a péče o mláďata. Již v roce 1994 byl zvolen ptákem roku čáp bílý. Přesně po 20 letech, v roce 2014, byl čáp bílý spolu s čápem černým zvolen ptákem roku znovu. Čáp bílý je typickým druhem v ochraně přírody. U široké veřejnosti je známý, a tím, že hnízdí v blízkosti lidských sídel i oblíbený. Jedná se o nekonfliktního ptáka, který není lidem nijak nebezpečný. Jeho význam pro člověka je značný. Hlavní složkou jeho potravy je hraboš polní. Hnízdící čáp je schopen ulovit až 44 těchto hlodavců za jediný den. Příznivě tedy přispívá k regulaci těchto hlodavců, což má značný hospodářský význam Má také zdravotní funkci pro celý biotop, ve kterém se vyskytuje, jelikož svým mláďatům přináší i zdechliny ryb nebo jiných drobných živočichů.




Na první pohled se od sebe dají rozeznat zejména při kopulaci, kdy čapí samec se nachází nahoře a samci jsou jen o něco málo větší než samice.). Samec bývá zpravidla silnější než samice, a také má delší zobák a delší křídla. Čápi se všeobecně dožívají kolem 8 až 10 let, ale nejvyšší zjištěný věk byl až 27 let. Vysokého věku se ale dožívají ptáci spíše v zajetí. Čápi k nám přilétají koncem března, častěji až začátkem dubna. Čas příletu bývá ovlivněn počasím. Obvykle přilétá první samec. Jedná se o druh věrný svému hnízdu i po dlouho řadu let a jsou to ptáci věrní i v partnerství.


Samci se o svá hnízda utkávají v soubojích s cizími čápy, zpravidla se jedná o mladé samce, kteří si teprve svá hnízda hledají, nebo kterým bylo z nějakého důvodu zničeno. Čápi všeobecně neradi stavějí nová hnízda, jelikož se jedná o náročnou práci. O pár dní později přiletí samice a na hnízdě začne uvítací rituál, který spočívá v natahování krků a jejich následném zaklánění až na záda. Čápi přitom klapou zobáky a roztahují křídla. Klapání zobákem slouží u tohoto druhu k pozdravu, jako varovný signál pro nepřítele a k obraně hnízda. Mladí jedinci, kteří ještě nedosáhli pohlavní dospělosti, sbírají stavební materiál a staví nové hnízdo. Mnohdy je zapojeno do výstavby i více ptáků najednou a poté o nové hnízdo soupeří v souboji. Pár své hnízdo každoročně opravuje a přestavuje. Sbírá různý materiál, a to suché větve a drny. Staré hnízdo může být až 2 m vysoké a vážit 1 tunu.


Nedlouho po příletu na hnízdo snese samice v průběhu dvou dní snůšku vajec, ve které se obvykle nachází 3-4 bílá vejce, která bývají v průměru 72 mm dlouhá a v nejširším místě 52 mm široká. Obvykle samice vejce snese začátkem měsíce dubna, nejpozději však začátkem května. Může jich být více, ale většinou se je nepodaří všechna odchovat. V letech chudých na potravu může dojít k tomu, že rodiče jedno nebo dvě nejslabší mláďata vyhodí z hnízda, aby se jim podařilo odchovat jen silné jedince. Na inkubaci vajec se střídají oba rodiče a sedí na nich již od počátku snášení, takže první mláďata se líhnou již za 30-34 dní a další je poté následují. Rodiče krmí mláďata v prvních dnech žížalami a potravu jim vyvrhují na kraj hnízda a mladí čápi se zde již krmí sami. Staří čápi se o své potomky svědomitě starají. Svými roztaženými křídly je chrání proti dešti, větru i přímému slunečnímu záření. Ve věku 14 dní se mladí čápi udrží na nohou a zhruba od 25. dne již na hnízdě dokáží stát. Jakmile jsou mladí čápi staří dva měsíce, jsou již samostatní a opouštějí hnízdo. Pohlavní dospělosti dosahují až ve 4. nebo 5. roce života. Čáp bílý pro hnízdění vyžaduje spíše vlhčí oblasti a to převážně rovinaté. Preferuje otevřenou krajinu s vodními plochami a roztroušenými keři a stromy. Další informace včetně fotografi jsou v menu galerie tohoto blogu pod názvem čápi, kde je celekm 33 článků.