Duben 2019

Labutí píseň

27. dubna 2019 v 17:29 příroda


Labutí píseň je ustálené slovní spojení, které vešlo do slovníku jako rčení, přirovnání. "Manželství labutí je z pohledu člověka velmi romantické, neboť se pár spolu často mazlí a ovíjí krky. Pár také zůstává spolu doživotně a samec i samice si vzájemně pomáhají v nebezpečí." Nového partnera si labuť hledá, jen když ten druhý zahyne. A někdy už zůstane sama. U nás hojně se vyskytující labuť velkou asi zná každý. Tohoto velkého bílého ptáka s oranžově zbarveným zobákem totiž na rybníku či jiné stojaté vodě nelze přehlédnout. Od jiných druhů labutí ji lze poznat podle černého výrůstku na zobáku. Za letu má labuť protažený svůj dlouhý krk a její letky vydávají chrakteristický švistot. Na souši se pohybuje díky daleko posazeným nohám dosti neobratně a pomalu. Svá hnízda si staví ve vysokých porostech vegetace v okolí rybníků. Koncem března nebo v dubnu snese samice 4 až 8 vajec. Po dobu, kterou samice stráví sezením na vejcích samec shání potravu. Mláďata se líhnou po 35 až 41 dnech. Jsou pokrytá hnědavým chmýřím, již první den opouštějí hnízdo a začínají zkoumat okolí. U rodičů zůstávají do zimy. V období hnízdění je třeba si na labutě dávat pozor. Především samec bývá dosti agresivní, protože hlídá své hnízdní teritorium. Především při procházkách kolem rybníků jejíchž břehy jsou porostlé vysokou trávou a rákosem se může stát, že na Vás zaútočí.



Hnízdící labuť.









Tuto skupinu bultů, jsem již jednou ukazoval a byl jsem zvědav na jejich nastávající obnovu.V intenzivně kultivovaných a především strojově obdělávaných zemědělských plochách je jen výjimečně možné setkat se s půdními nebo zemními tvary, které vznikají až delším, i mnohaletým nerušeným vývojem. Patří k nim i bulty, které se v nerušeném přírodním prostředí tvoří především na vlhkých a občas zatápěných loukách. I zde vznikla skupina bultů na okraji slatinné louky na podmáčeném břehu malého toku kam se již dlouhou řadu let nedalo zajet se strojovou technikou. Bulty se tvoří při střídavém zatápění kořenů trav, ostřic a dalších bylin, kdy při vyšší hladině vody částečně odumírají a kořeny i stonky se rozpadají. Po opadnutí vody ale rostliny vždy od kořenů vyrazí znovu. Z odumřelých částí rostlin i kořenů se pak neustálým opakováním tohoto procesu postupně vytváří a nad okolní úroveň půdy narůstá kopulovitý až homolovitý půdní a zemitý tvar, na jehož vrcholu vždy přirůstá nová vegetace. zatím co stará vegetace již splývá dolů po povrchu zemního tvaru a postupně se rovněž rozpadá. Tyto organické zbytky spolu s minerální složkou zachycenou při periodickém zatápění vodou pak vytvářejí půdní substrát podílející se nabývající hmotě a tvaru bultu. Ukázkově vyvinutá skupina bultů je velmi hodnotným příkladem tohoto přírodního a dnes již značně vzácného zemního jevu a pro snadnou dostupnost je i lokalitou vhodnou pro seznámení s tímto fenoménem.



Lyska černá.

Bílá věž v Hradci Králové.

10. dubna 2019 v 10:33 Zajímavosti z cest
Bílá věž, která je nemovitou kulturní památkou, byla postavena v sousedství katedrály svatého Ducha na západním okraji královéhradeckého Velkého náměstí v letech 1574 až 1581. Vysoká je 72 metrů a sloužila jako zvonice, ale měla i funkci strážní a hlásné věže s hodinami. Stavba 72 metrů vysoké věže byla zahájena v roce 1574. Věž byla postavena z hořického pískovce a pro jeho barvu získala název Bílá věž.

V roce 1581 byl na věž vyzdvižen druhý největší zvon v Čechách sv. Augustin.



V letech 2014-2015 prošla celá věž kompletní rekonstrukcí. Cestou na vyhlídkový ochoz mohou návštěvníci spatřit původní hodinový stroj, a zvon sv. Augustin.

Věž má nyní opravené krovy a nové opláštění báně. Došlo také k přístavbě vstupního objektu a k vestavbě schodiště včetně podest, opravy se dočkal rovněž desetitunový zvon Augustin a historický Božkův hodinový stroj.







Hodinové kyvadlo.


V mezipatrech jsou instalovány interaktivní informační tabule. Z vyhlídkového ochozu je pěkný výhled na celý Hradec Králové a jeho okolí. Jsou zde moderní audiovizuální technologie, která při výstupu na věž přináší množství příležitostí pro zábavu i poučení. Nově zrekonstruovaná Bílá věž, 72 metrů vysoká hradecká dominanta, dostala nový vzhled interiéru a exteriéru.

Schodišťové stupně jsou z masivních dubových kazet a jsou podsvícený barevným spektrem, dubové podesty mají v podhledu z děrovaného plechu vsazena svítidla. Cesta vzhůru vede kolem nevtíravých informačních tabulí, které určují, ve kterém podlaží právě návštěvník je, a které kdoví jak působí tak, že nikdo nepočítá schody, kterých je 196 a zcela samozřejmě stoupá vzhůru, ta cesta je pohodlná nejen co do výšky stupňů, ale i dojmově…











Ještě několik pohledů z rozhledny.













I když byla obloha modrá, nahoře foukal studený vítr, proto jsme se uchýlili do prostoru věže k další prohlídce.

Do renesanční památky z 16. století, která dříve městu sloužila jako strážní a požární věž, přibyl její unikátní skleněný model v měřítku 1:20. Váží více než tunu, je složen ze zhruba pěti stovek kusů skla a měří 3,6 metrů. Novoborští skláři zhotovili model Bílé věže, dominanty Hradce Králové. Jedna ze zřejmě největších a nejtěžších skleněných plastik, která byla v Česku vyrobena, je umístěna přímo ve vnitřní konstrukci královéhradecké renesanční věže.











Tato skleněná věž je v pravidelných intervalech nasvětlena v různých barvách.

Veverka a jiné.

6. dubna 2019 v 15:00 příroda


Musím přiznat,že veverka se opravdu blbě fotí.
















Čapí pár na komíně KOH-I-Noor

2. dubna 2019 v 9:29 Čápi


Je to zatím jediný pár, který hnízdí ve dvojici. Podle zachycených záběrů se samec čápa nemohl už dočkat příletu své družky.